Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Technické vybavení naší hvězdárny rozšířil nový dalekohled.
Přístroj o průměru zrcadel 20 centimetrů a s ohniskovou vzdáleností 80 centimetrů najde speciální využití. „Uplatní se při pozorování proměnných hvězd a po doplnění dalšími prvky také při sledování přechodů exoplanet obíhajících okolo jiné hvězdy než Slunce,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny Ladislav Šmelcer, který je rovněž místopředsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti.
Dalekohled, jehož součástí je i kamera, má trvalé místo na střeše jedné z budov. Jako první ho vyzkoušeli účastníci nedávného celostátního praktika pozorovatelů proměnných hvězd. „Nahradil jim techniku, kterou si nemohli přivézt s sebou. Zároveň nám pomohli dalekohled nastavit a uvést do provozu systémy k jeho ovládání,“ upřesňuje Šmelcer.
Přístroj, který hvězdárna pořídila za 55 tisíc korun, lze ovládat pomocí počítače v přízemí budovy. „A protože je připojený k internetu, po zadání přihlašovacího hesla je to možné téměř odkudkoliv, třeba mobilním telefonem z vlaku. Sice se vytrácí kouzlo tradiční astronomie, ale vývoj už je takový a zvláště mladí astronomové jsou novými technologiemi nadšení,“ usmívá se odborný pracovník hvězdárny, jemuž zbývá vyřešit drobný problém. „V noci se na zrcadlech dalekohledu sráží rosa, která znemožňuje pozorování. Bude proto nutné opatřit ho vyhříváním.“
autor: Josef Beneš