Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Do začátku páteční Meziříčské muzejní noci zbývalo několik minut, a naše hvězdárna už přivítala první návštěvnice.
„Přišly jsme kvůli dceři, kterou zajímají planety. A jsme zvědavé, jak to tady vypadá,“ vysvětluje Lucie Balogová z Valašského Meziříčí. S tříletou dcerou Sofií zkusily otáčet hlavní kopulí a dalekohledem pozorovaly podvečerní oblohu. „Viděly jsme sluníčko, líbí se mi také Měsíc,“ vypráví dívka, která si na památku otiskla razítko hvězdárny do svého „muzejníčku“ a k tomu si odnesla dětskou knížku s povídáním o astronomii, rébusy a omalovánkami.
Příležitost prohlédnout si odborná pracoviště i historickou Ballnerovu hvězdárnu a pozorovat noční nebe poseté hvězdami pomocí několika dalekohledů využilo okolo 300 lidí. Petr Střítezský z Valašského Meziříčí sem zavítal poprvé po více než padesáti letech. „Jako kluk jsem tady chodil do astronomického kroužku. Hvězdárna mi tehdy připadala mnohem větší,“ usmívá se šestašedesátiletý pamětník, jenž dodnes se zájmem sleduje filmy o astronomii.
Malé překvapení zažil v hlavní kopuli Lukáš Patzák. „Z hvězdy, kterou jsem spatřil pouhým okem, byly v dalekohledu hvězdy dvě,“ líčí třináctiletý chlapec z Nového Města nad Metují. „Mě navíc zaujalo, že obě hvězdy mají různé barvy,“ dodává jeho maminka Monika, nadšená množstvím lidí, kteří si muzejní noc přišli vychutnat.
Kromě toho, že provázeli zvídavé návštěvníky, stačili se astronomové věnovat odborné práci. Svou pozornost zaměřili na mezinárodní kosmickou stanici ISS, která měla v 19 hodin 13 minut a 9 sekund přeletět přes sluneční disk a tedy nad Valašským Meziříčím. Celý přelet měl trvat jen 4,1 sekundy. „Bohužel, nic jsme na našich zařízeních nezachytili, ačkoli jsme pořídili zhruba dvouminutový záznam,“ sděluje odborný pracovník hvězdárny Tomáš Pečiva.
Důvodů podle něj může být více. „Patrně nejsou aktualizované informace o parametrech dráhy ISS. Anebo je to důsledek nedávné události, při níž nově připojený modul Nauka nečekaně zažehl svůj motor a změnil orientaci celé stanice,“ hledá příčiny negativního pozorování astronom.
autor: Josef Beneš
Denní pozorování přenosným dalekohledem. |
12345 | Následující »» |