Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Sotva si vybalili věci a zabydleli se, společnými silami natáhli volejbalovou síť a postavili pingpongový stůl. Potom už je čekalo první noční pozorování. Jejich snahu spatřit na obloze kometu zhatily mraky. Zato viděli Deneb, nejjasnější hvězdu souhvězdí Labutě, i hvězdy takzvaného Letního trojúhelníku.
Šestnáct dívek a chlapců z různých koutů Česka, kteří od pátku tráví část prázdnin na astronomickém táboře v naší hvězdárně, má pořádně nabitý program. „Ráda pozoruji hvězdy. Chtěla bych se naučit rozeznávat souhvězdí,“ vysvětluje devítiletá Vanessa Rylková z Hutiska-Solance, proč si jako svůj první pobytový tábor vybrala ten astronomický.
Nejprve si však spolu s ostatními musí osvojit úplné základy. Využili k tomu sobotní deštivé počasí, kvůli němuž zůstali ve hvězdárně. „Nacvičovali jsme praktické činnosti u dalekohledu, aby se ho děti nebály dotknout a věděly, s čím, proč a jak mají točit. Věnovali jsme se i teorii. Vysvětlili jsme si základní pojmy a učili se používat hvězdářské tabulky a mapy,“ popisuje vedoucí tábora a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Vojtěch Kočár a jeho dvojče Ondřej jsou táborovými rekordmany. Letos přijeli už pošesté. „Je tady skvělá parta. Navíc astronomie mě baví. Vím, že uplatnit se v ní je těžké, ale jednou bych chtěl pracovat jako astrofyzik,“ přemítá patnáctiletý chlapec z Kroměříže, jenž na táboře stále objevuje něco nového. „Tento rok budeme pracovat s novými roboty. Zajímá mě, jak se liší od předchozích,“ dodává.
Programování jednoduchých robotů nebude jediným drobným vybočením z astronomické náplně. „Budeme se věnovat fyzikálním pokusům, které podle předchozího zadání budou provádět samy děti. Podnikneme také dva výlety do okolí, během nichž se budeme orientovat podle buzoly a mapy,“ prozrazuje táborový vedoucí, jenž věří, že obloha se brzy vyjasní a oni zahlédnou přinejmenším kýženou kometu...
autor: Josef Beneš