Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Lepší závěr prázdnin si účastníci příměstského tábora v naší hvězdárně snad ani nemohli přát...
Chopili se nůžek a z papírových proužků a lepidla společně vystavěli věž kosmodromu, vyšší než oni sami. Předtím si zahráli turnaj ve strategické hře Ubongo, po obědě je čekalo pozorování Slunce i s přípravou dalekohledu a práce s 3D brýlemi
Jedenáct dětí nejen z Valašského Meziříčí tráví celý pracovní týden na příměstském táboře místní hvězdárny. „Snažíme se, aby program byl zábavný a zároveň vzdělávací,“ říká táborový vedoucí a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Iveta Pittnerová si bohatý program užívá. „Líbilo se mi stavění věže. Také jsme malovali, co bychom chtěli vidět ve vesmíru. Nakreslila jsem mrtvou hvězdu, která vytvářela hvězdný prach, černou díru, Mars, Jupiter a hvězdu větší než Slunce,“ prozrazuje osmiletá dívka z Valašského Meziříčí, která je na táboře se svým dvojčetem Radimem. A co by si přála ještě vyzkoušet? „Láká mě pozorování hvězd dalekohledem,“ odpovídá Iveta.
Stejně jako ona a její bratr je i Ladislav Vanger na příměstském táboře poprvé. „Nevěděl jsem, co přesně budeme dělat, ale těšil jsme se. A zatím mě to baví, hlavně všechno, co se týká astronomie,“ vypráví dvanáctiletý školák z Rožnova pod Radhoštěm, jenž se o astronomii zajímá a rád vzpomíná na pozorování hvězd, které zde zažil už dříve.
autor: Josef Beneš