Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Popíjeli čaj a chroupali sušenky, které jim hostitelé nabídli, a užívali si večer plný hvězd.
Páteční program nazvaný Čaj o jednadvacáté byl symbolickým rozloučením se školním rokem, a proto z naší hvězdárny nikdo domů nespěchal. Děti i dospělí si prohlédli sbírku starých astronomických, navigačních a meteorologických přístrojů v dřevěné Ballnerově hvězdárně, odkud zamířili do hlavní kopule.
Její střecha s rozevřenou pozorovací štěrbinou se postupně otočila o celých 360 stupňů, s ní se otáčel i dalekohled. Návštěvníkům zprostředkoval úchvatný pohled na vzdálená souhvězdí, spojený s poutavým výkladem. „Líbilo se mi pozorovat hvězdy dalekohledem v kopuli i pouhým okem venku,“ říká sedmiletý Štěpán Maňák z Hutiska-Solance.
Program zaujal také jeho maminku. „Dozvěděla jsem se o rozdílech v názvech souhvězdí, jak se pozorují hvězdy a co se na nich zkoumá,“ líčí Monika Maňáková. Spokojený odcházel i Dominik Chvatík. „Zajímavá byla komentovaná prohlídka starodávných přístrojů, stejně jako pozorování hvězd dalekohledem,“ dodává muž z Valašského Meziříčí.
Přestože chvílemi byly podmínky pro pozorování ztížené, byla to skvostná podívaná. „Viděli jsme nejjasnější souhvězdí a hvězdy, od Vegy v souhvězdí Lyra přes Velkou Medvědici, zorientovali jsme se podle Polárky a zastavili se v souhvězdí Labutě,“ popisuje autor pořadu a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus, jenž u posledně zmíněného souhvězdí převyprávěl návštěvníkům legendu o nejvyšším řeckém bohu Diovi, který v podobě labutě slétával na zemský povrch, aby osnoval milostné pletky s místními kráskami.
autor: Josef Beneš
![]() |
Výlet do nádherného světa hvězd. |
12345 | Následující »» |