Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Jaké bylo počasí ve Valašském Meziříčí v kterémkoliv měsíci od roku 1957? To se nyní zčásti, brzy již v úplnosti dozvědí návštěvníci webových stránek zdejší hvězdárny www.astrovm.cz po kliknutí na odkazy Odborná činnost a Meteorologie.
„S přibývajícími extrémními projevy počasí se lidé o jeho dlouhodobý vývoj stále více zajímají. Na našem webu si kromě aktuální povětrnostní situace mohou také osvěžit paměť a rozšířit vědomosti,“ vysvětluje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený, proč se pustil do zpracování přehledných grafů se stručnými komentáři.
Údaje pocházejí z meteostanice Českého hydrometeorologického ústavu, umístěné v areálu hvězdárny. Teplotu, vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, množství srážek, výšku sněhové pokrývky a další veličiny tady začali měřit ve zmíněném roce 1957 – dva roky poté, co hvězdárna zahájila provoz.
Způsoby měření se neustále zdokonalují. Dříve bylo nutné ke stanici denně, za každého počasí docházet, ručně zapisovat zjištěná data, nastavovat přístroje, vyměňovat média a zjištěné údaje hlásit meteorologům v Ostravě telefonicky. Nyní vše zajišťují počítače připojené k internetu, jež odesílají data každých 10 minut. Lidské obsluhy není téměř zapotřebí. „Ne všechny údaje lze ale změřit přístroji. Nadále musíme sledovat a zaznamenávat oblačnost, déšť, výšku sněhu a další jevy, například mlhy, bouřky nebo ledovku,“ připomíná Zelený.
Historický přehled počasí od roku 1957 po současnost začala hvězdárna na svých stránkách zveřejňovat letos. „Zatím máme zpracováno prvních pět měsíců. Kompletní přehled bude hotov na počátku příštího roku, až doplníme údaje za letošní prosinec. Potom už budeme jen přidávat data z aktuálního období,“ říká odborný pracovník hvězdárny a dodává, že tyto informace jsou určeny laickému publiku, případně amatérským zájemcům o meteorologii. „Kdo by potřeboval oficiální údaje, měl by o ně požádat pobočku Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě,“ doporučuje Zelený.
Maximální teplota | 36,6 °C | 8. 8. 2013 a 9. 8. 2015 |
Minimální teplota | -26,6 °C | 7. 1. 1985 |
Maximální průměrná roční teplota | 10,2 °C | 2014 |
Minimální průměrná roční teplota | 6,6 °C | 1980 |
Maximální denní úhrn srážek | 159,4 mm | 6. 7. 1997 |
Maximum nového sněhu za 24 hodin | 40 cm | 29. 12. 2005 |
Maximální sněhová pokrývka | 79 cm | 13. 2. 2006 |
Maximální náraz větru | 19 m/s | 25. 12. 2003 |
Maximální sluneční svit | 326,3 hodiny | září 2003 |
Minimální sluneční svit | 0,7 hodiny | prosinec 1965 |
autor: Josef Beneš