Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nejprestižnější ocenění vědecké práce – Nobelova cena – bude námětem on-line přednášky, kterou ve středu 21. dubna v 18:00 hodin uspořádá naše hvězdárna. Odborný pracovník Ladislav Šmelcer se zaměří výhradně na ocenění za astronomii, jež při hodnocení významných objevů náleží do kategorie fyziky.
„Bude to průřez fascinující historií, která odhalila mnohá tajemství vesmíru. Posluchačům představím 22 krátkých příběhů, mnohdy překvapivých,“ prozrazuje autor přednášky. „Kupříkladu Albert Einstein nezískal Nocelovu cenu za Speciální teorii relativity, nýbrž za objev fotoelektrického jevu. Na jeho principu jsou založeny CCD čipy, bez nichž se neobejde žádná kamera, fotoaparát nebo mobilní telefon. Mimochodem, autoři CCD čipu Williard Boyle a George E. Smith získali Nobelovu cenu teprve v roce 2009, čtyřicet let po svém vynálezu,“ připomíná Šmelcer.
K některým astronomickým jevům se váže hned několik Nobelových cen. „V případech kosmického záření a částic nazvaných neutrina byly uděleny za samotný objev a poté za vývoj detekčních přístrojů,“ doplňuje odborný pracovník hvězdárny.
O rostoucí prestiži astronomie podle něj svědčí skutečnost, že zástupci tohoto oboru získali od roku 2010 pět Nobelových cen, což je ve 120leté historii jejich udílení zdaleka nejvíce. „Vyznamenané objevy jsou o to cennější, že mnohdy se za nimi skrývají desítky let usilovné vědecké práce,“ říká autor přednášky, která proběhne na kanálu YouTube – k jejímu sledování postačí kliknout na příslušnou ikonu na titulní straně webu www.astrovm.cz.
autor: Josef Beneš