Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Bude rok 2021 na zajímavé astronomické úkazy bohatý, nebo naopak?
„Z hlediska jevů, které zajímají širokou veřejnost, bude příští rok spíše průměrný, možná až podprůměrný,“ tvrdí odborný pracovník naší hvězdárny Jiří Srba. Hlavní událostí, kterou lidé budou moci sledovat také ve hvězdárně, bude částečné zatmění Slunce. Nastane 10. června a v Česku ho bude možné pozorovat po několikaleté přestávce. „Bude to jeden z mála úkazů, jež lze sledovat i pouhým okem za použití filtrů,“ doplňuje Srba.
Mediálně sledovanou, avšak z pohledu astronomů nijak výraznou událostí bude takzvaný superúplněk, k němuž dojde 26. května. „Nastane ve chvíli, kdy Měsíc bude na své dráze poměrně blízko Země, a proto se nám bude jevit jako jasnější a o něco málo větší,“ popisuje odborný pracovník hvězdárny.
Za dalšími astronomickými jevy, viditelnými i bez dalekohledů, se kvůli širokému zornému poli vyplatí jít do volné krajiny. „Čekají nás pozoruhodná seskupení planet. Nejzřetelnější budou Venuše, Jupiter, Saturn a Mars v různých kombinacích s Měsícem,“ informuje astronom.
Předvedou se také pravidelné meteorické roje, které ozdobí tmavou noční oblohu desítkami padajících hvězd. „Už 3. ledna nastane maximum roje Kvandrantid, jehož meteory vyletují ze souhvězdí Pastýře. Mnohem příjemnější pro venkovní pozorování bude 12. srpna maximum Perseid. Prosinec bude tradičně ve znamení Geminid,“ upozorňuje Srba.
Na prahu nového školního roku dosáhnou maxima rovněž Aurigidy. „Tento obvykle slabý meteorický roj má mít podle předpovědi v příštím roce zvýšenou aktivitu. Projevit by se mohla několika desítkami meteorů za hodinu, což je četnost srovnatelná s Perseidami,“ říká odborný pracovník hvězdárny. Naopak marně budeme příští rok v listopadu vyhlížet meteorický roj Leonid. Jeho aktivita, závislá na mateřské kometě, bude po celou příští dekádu velmi nízká.
A na jakou událost se těší nejvíce Jiří Srba? „Určitě na částečné zatmění Slunce, ale i na úkazy, které nelze předem předpovědět. Letos to byla dosud neznámá kometa C/2020 F3 Neowise, příště to může být cokoliv jiného. V tom spočívá kouzlo astronomie,“ usmívá se odborný pracovník hvězdárny.
Nejvýznamnější astronomické úkazy roku 2021
2. ledna – 15 h SEČ – Země nejblíže Slunci (147,1 milionu km)
3. ledna – 16 h SEČ – maximum meteorického roje Kvadrantidy (nejlépe pozorovatelné po setmění, dlouhé meteory letící ze severu)
10. března – 5 h SEČ – seskupení Měsíce, Saturnu, Jupiteru a Merkuru nízko nad jihovýchodním obzorem
20. března – 11 h SEČ – jarní rovnodennost (10:38 h SEČ – začátek astronomického jara)
7. dubna – 5 h SELČ – seskupení Měsíce, Saturnu, Jupiteru nízko nad jihovýchodním obzorem
13. května – 21 h SELČ – seskupení Měsíce, Venuše, Merkuru a Marsu nad západním obzorem
26. května – 4 h SELČ – Měsíc v přízemí (357 314 km – nastává takzvaný „superúplněk“, Měsíc vychází večer ve 21 h SELČ)
10. června – 13 h SELČ – Měsíc v novu (12:52 h SELČ), částečné zatmění Slunce (15 % – od 11:50 do 13:35 h SELČ )
12. června – 21 h SELČ – seskupení Měsíce, Venuše a Marsu nad severozápadním obzorem
21. června – 6 h SELČ – letní slunovrat (5:32 h SELČ – začátek astronomického léta)
6. července – 0 h SELČ – Země nejdále od Slunce (152,1 milionu km)
13. července – 15 h SELČ – Venuše v konjunkci s Marsem (Venuše 0,47° severně – večer blízko sebe nad severozápadním obzorem)
10. srpna – 21 h SELČ – Měsíc a Venuše nad západním obzorem
12. srpna – 22 h SELČ – maximum meteorického roje Perseidy (v noci ze 12. na 13. srpna lze spatřit i několik desítek meteorů za hodinu)
1. září – 5 h SELČ – maximum meteorického roje Aurigidy (možné zvýšení aktivity až na několik desítek meteorů za hodinu)
22. září – 21 h SELČ – podzimní rovnodennost (21:21 h SELČ – začátek astronomického podzimu)
9. listopadu – 17 h SEČ – Venuše, Měsíc, Saturn a Jupiter večer nad jihozápadem
7. prosince – 16 h SEČ – Venuše, Měsíc, Saturn a Jupiter večer nad jihozápadem
14. prosince – 8 h SEČ – maximum meteorického roje Geminidy (v noci ze 13. na 14. prosince lze spatřit i několik desítek meteorů za hodinu)
Vysvětlivky zkratek:
SEČ – středoevropský čas
SELČ – středoevropský letní čas
(Podle Astronomické ročenky zpracoval Jiří Srba)
autor: Josef Beneš