Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Na této stránce vám představujeme některé zajímavé turistické cíle v nejbližším okolí naší hvězdárny, které by vás mohly inspirovat k návštěvě či výletu. Věříme, že se vám bude u nás opravdu líbit.
Původně barokní budova z roku 1730 sloužila jako sídlo správy krásenského panství. O více než sto let později ji Eugen hrabě Kinský nechal přestavět na empírový zámek. Pozdější majitel Ladislav Seilern-Aspang zde roku 1924 hostil prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Od roku 1949 sídlí v zámku Kinských vlastivědné muzeum, v němž bude do podzimu roku 2021 probíhat rozsáhlá rekonstrukce. K zámku přiléhá rozlehlý anglický park s hodnotnými druhy dřevin, založený na přelomu 18. a 19. století. Jeho součástí je amfiteátr, v němž probíhají koncerty a promítání letního kina.
Zámek, majestátně se tyčící nad Rožnovskou Bečvou, představuje jednu z dominant města. Jeho stavbu započal Jan z Pernštejna v první polovině 16. století. Původně renesanční zámek byl později přestavěn v duchu barokního slohu. Nejprve zde sídlil rod Žerotínů. Poté patřil rodu Kinských, který ho prodal rakouskému státu. Ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století sloužil jako ženská trestnice, jediná na Moravě a ve Slezsku. Během válek se proměnil na vojenský lazaret. K severnímu křídlu přiléhá velmi hodnotný kamenný portál se znakem hrabat Žerotínů.
Po rozsáhlé rekonstrukci zahájené na sklonku minulého století se zámek Žerotínů proměnil na centrum kulturního života města. V jeho prostorách se nacházejí Muzejní a galerijní centrum se stálými expozicemi a sezonními výstavami a divadelní sál. Suterén je vyhrazen pro M-klub, jedno z nejhezčích zařízení svého druhu v České republice. K nejvýznamnějším akcím, které se v zámku konají, patří Mezinárodní festival cimbálu a multižánrová přehlídka Valašský špalíček. V sousedství zámku vynikají obnovená bývalá vězeňská kaple, sloužící jako výstavní galerie, a rovněž opravená někdejší barokní sýpka, v níž působí turistické informační centrum.
Částečně roubená stavba pochází z konce 16. století. Původně to byl renesanční hřbitovní kostel. V 18. století k němu byla přistavěna dřevěná loď s ochozem v lidovém stylu. V polovině 20. století přestal sloužit liturgickým účelům. Nyní je zde soustředěno lapidárium kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru.
K nejzajímavějším exponátům patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století. Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň. Přístupný je pouze o letních prázdninách.
Zámek ze 2. poloviny 16. století získal současnou podobu ve 2. polovině 19. století, v období klasicismu. Vlastnil ho rod Beesů a od roku 1881 Kinští.
K zámku přiléhá přírodně krajinářský park s naučnou stezkou, který počátkem 19. století založil rod Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1998 skončila celková rekonstrukce parku, v němž se nachází množství vzácných cizokrajných jehličnanů a listnatých stromů.
Je situován do samotného centra města. Do prostředí vzrostlých stromů jsou zde zasazeny evangelický kostel, pomník Tomáše Garrigue Masaryka a mnoho pěkných, architektonicky cenných rodinných domů. Kostel bývá dějištěm koncertů vážné a duchovní hudby.
Vznikl v roce 1948 jako připomínka obětí druhé světové války. Autory návrhu byli architekti Josef Místecký a Jaroslav Hlaváč. Z kopce Helštýna se nabízí krásná vyhlídka na Valašské Meziříčí a jeho okolí.
Dřevěné městečko
Je nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě. Bylo otevřeno roku 1925 a prezentuje způsob života ve valašském městečku od poloviny 19. století po první čtvrtinu století dvacátého. V hlavní sezoně zde téměř každý víkend probíhají folklorní a řemeslné programy. Dřevěné městečko bývá také dějištěm několika folklorních festivalů. Prohlídka s průvodcem trvá 45 minut.
Mlýnská dolina
Nejmladší areál Valašského muzea v přírodě byl otevřen v roce 1983. Představuje unikátní soubor živých staveb a zařízení, která jsou v provozu díky síle horské vody a lidských rukou. Spatříte zde objekty dokumentující rozvoj a specializaci hospodářství na vesnici od druhé poloviny 17. do 19. století, například vodní mlýn, pilu, valchu, hamr a lisovnu oleje. Ve vozovně z Ostravice se seznámíte se starými dopravními prostředky a zemědělskou technikou.
Valašská dědina
Nejrozsáhlejší areál Valašského muzea v přírodě. Zahrnuje hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárnu. Všechny objekty jsou zasazeny do krajiny, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd.
Jarcovská kula je izolovaná, 7–8 metrů vysoká skalní věž nad obcí Jarcová u Valašského Meziříčí. Z hlediska ochrany přírody není lezení nijak omezeno.
Dostanete se k ní po modré turistické značce z vlakové zastávky Brňov nebo z autobusové zastávky "Podlesí, restaurace", dále po lávce přes Vsetínskou Bečvu a strmě lesem asi 15 minut ke skále.
.
Údolní nádrž, postavená již za Rakousko-Uherska v letech 1907–1912. Její 36,5 metru vysoká a 170 metru dlouhá hráz patřila k nejsmělejším vodním dílům své doby. Dnes je jedním z nejvíce navštěvovaných rekreačních míst Vsetínska, které nabízí možnost koupání a provozování vodních sportů.
Vrchol nad přehradou Bystřička, s pískovcovými skalami a původní loukou se vstavačovitými rostlinami, známou jako „Louky za Klenovem“.