Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
V noci před štědrým dnem (23. prosince 2013, 22:53:20 SEČ) se podařilo videostanicemi na pozorování meteorů umístěnými na Hvězdárně Valašské Meziříčí zachytit přelet velmi jasného meteoru. Dráha tohoto meteoroidu byla tak výhodná, že jeho let byl zaznamenán na obou našich kamerách. Kamery na hvězdárně Valašské Meziříčí byly pořízeny v rávci projektu KOSOAP.
Těleso se při průletu atmosférou rozpadalo na menší kousky, což se projevilo na kolísáním jasnosti. Maximální naměřená vizuální jasnost objektu se pohybovala kolem -4,5 mag. Pro srovnání nabízíme pohledy z obou našich kamer. Meteor byl však pozorován i na řadě dalších stanic pracujících v rámci sítě CEMENT.
Analýzu záznamů z ostatních stanic sítě CEMENT provedl Jakub Koukal. Na základě kombinovaných údajů bylo možné spočítat dráhu tělesa ve sluneční soustavě a určit geometrii letu atmosférou včetně rychlosti a jejích změn během letu. Z dostupných údajů bylo možné odhadnout i základní fyzikální vlastnosti tělesa.
Při pohledu na projekci dráhy atmosférického letu na povrch Země a také na snímky z různých stanic (obzvláště markantní je rozdíl mezi Kroměříží a Bílým křížem) je patrné, že těleso letělo doslova nedaleko našich stanic. Zatímco z Kroměříže prolétalo šikmo zorným polem kamery, z pohledu kamery na Bílém kříži letělo prakticky směrem k ní.
Ve sluneční soustavě se meteoroid pohyboval po dráze s hlavní poloosou 2 AU a přísluním ve vzdálenosti 0,967 AU od Slunce. Excentricita dráhy byla 0,508 a sklon 5,0°. Těleso tedy pravděpodobně přiletělo z vnitřní části hlavního pásu planetek. Po podobné dráze se pohybuje například planetka 1982 XB.
Ze získaných údajů bylo možné odhadnout pevnost materiálu objektu, která se pohybovala jen kolem 1 MPa (0,9 MPa na počátku letu atmosférou a 1,3 MPa těsně před pohasnutím). Takto nízká pevnost spíše odpovídá materiálu kometárního původu.
autor: Jiří Srba