Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
První pololetí letošního roku bychom mohli nazvat jako období čekání na další pozitivní pozorování zákrytu hvězdy planetkou, na rozdíl od velice úspěšného závěru roku loňského. Období bez pozitivního pozorování se nám podařilo „ukončit“ tedy až 23. 7. 2019, kdy se podařilo zachytit zákryt hvězdy 11,4mag (TYC 1205-784-1) planetkou (678) Fredegundis – viz úvodní obrázek. I když ani vyhlídka na pozitivní pozorování tohoto zákrytu nebyla příliš optimistická. Nejdříve se podle předpovědí měla hvězdárna nacházet uvnitř prolétajícího „stínu“ planetky. Poslední upřesnění ale posunulo naše pozorovací stanoviště mimo tento stín. Situace je pro srovnání na následujících obrázcích (poloha našeho stanoviště vyznačena červenou značkou; zelená čára - střed "stínu", modré čáry - okraj "stínu", červené čáry - mimo "stín" 1-sigma):
předpověď z 9. 4. 2019 (poloha uvnitř "stínu") |
předpověď z 22. 7. 2019 (poloha vně "stínu") |
Naštěstí pro nás ale k zákrytu stejně došlo. Menší štěstí měli kolegové, kteří se nacházeli v předpovězeném „stínu“ (jeden dokonce uprostřed – na centrální linii), ale u nich k zákrytu nedošlo. Tento příklad ukazuje, jak ošemetné předpovědi jsou a vlastně taky proč je třeba pozorovat a proč jsou tato pozorování tak důležitá – pomáhají ke zpřesňování drah těchto těles (pro předpovědi ani jejich zpřesnění není znalost parametrů dostatečně přesná a navíc i samy parametry dráhy těchto těles se mohou v čase měnit).
Vyhodnocení pozorování je na obrázku vlevo (J. Mánek) – doba zmizení hvězdy byla 2,3 s (předpověď udávala max. 2,1 s).
Podobný, přímo aprílový, žertík jsme zažili letos i my při pozorování zákrytu planetkou (50) Virginia 1. 4. 2019. Předpověď pozitivního pozorování byla téměř(!) jistá - 92%. A přesto došlo k posunu „stínu“ a u nás bylo pozorování negativní – původní předpověď na obr. dole vlevo. Podle čísla planetky by se mohlo zdát, že její dráha je známá velice přesně, ale není tomu tak. Sedm pozorovatelů bylo ale úspěšných – obr. vpravo. Takže i tímto pozorováním přispěli všichni pozorovatelé ke zpřesnění její dráhy.
předpověď těsně před zákrytem 1. 4. 2019 (došlo k posunu téměř 100 km!) |
výsledek pozorování (z https://www.euraster.net/) - tečkovaná čára (5) - původní předpověď - zelená čára (3) - naše pozorování |
I přes veškerou snahu se nám tedy v první polovině tohoto roku nepodařilo napozorovat pozitivní zákryt hvězdy planetkou. Zpočátku roku nadějná pozorování (podle předpovědí aplikace OccultWatcher) zhatilo nepříznivé počasí. S postupujícím časem se potom krátí noc a v létě úkazy nastávají nízko nad jižním obzorem - rapidně ubývá pozorovatelných úkazů.
Pokusili jsme se také o pozorování zákrytu dvojhvězdy Měsícem. K zákrytu sice došlo, ale potvrzení a změření parametrů složek dvojhvězdy se nepodařilo. To měly na svědomí slabé mraky při velké fázi Měsíce.
Přehled pozorování od ledna 2019 je uvedeno v následující tabulce:
datum 2019 |
označení (č. / jm.) zakrývajícího tělesa |
typ tělesa*) |
zakrývaná hvězda / mag (V) |
úkaz / poznámka |
6. 2. | (16796) Shinji | MB | TYC 751-02162-1 / 10,6 | negativní |
30. 3. | (21047) Hodierna | MB | UCAC4 429-055760 / 10,1 | negativní |
31. 3. | 149P/Mueller | kometa | HIP 69762 / 8,8 | negativní |
1. 4. | (50) Virginia | MB | UCAC4 468-046040 / 12,5 | negativní |
4. 4. | (5410) Spivakov | MB | HIP 39064 / 7,4 | negativní |
9. 6. | Měsíc | měsíc | SAO 99421 / 9,8 | vstup (D) / mraky |
7. 7. | (202752) 2007 PX30 | JT | TYC 6314-00244-1 / 8,8 | negativní |
23. 7. | (678) Fredegundis | MB | TYC 1205-784-1 / 11,4 | pozitivní |
26. 7. | (33909) 2000 LU7 | MB | UCAC4 481-127292 / 9,7 | negativní |
*) MB – main belt (hlavní pás), JT – Jupiter trojan (Jupiterův trojan)
Od dubna letošního roku používáme pro pozorování zákrytů novou kameru QHY5III 178M (3056x2048 Pix), kde zorné pole při použití stávajícího dalekohledu Newton 254/1200 mm s reduktorem ohniska (0,5x) je 36,4‘x24,4‘ (velikost je důležitá pro identifikaci cílové hvězdy a výběr srovnávacích hvězd). Pro nahrávání úkazu lze potom zvolit vhodný výřez s ohledem na snímkovou frekvenci a rychlost ukládání dat.
autor: Petr Zelený