Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Další zajímavou zákrytovou dvojhvězdou v pozorovacím programu s erupční aktivitou je systém v souhvězdí Rysa s označením NSVS 07453183.
NSVS 07453183 Lyn je oddělená zákrytová dvojhvězda ze dvou hvězd spektrální třídy K s oběžnou dobou 0,367 dne. Proměnnost byla odhalena z dat přehlídky NSVS a zveřejněna v práci McIntyre a Shaw (2005). Následnou fotometrií BVR byla zjištěna excentrická dráha a základní efemeridy
pri. min. = HJD 2 453 456,6733(3) + 0,367006(3) × E.
Ze spektroskopie bylo možné určit i základní parametry jednotlivých hvězd
M1 = 0.05 ± 0.07 Msl, M2 = 0.63 ± 0.06 Msl,
R1 = 0.31 ± 0.03 Rsl, R2 = 0.39 ± 0.02 Rsl.
a také určit povrchové teploty s hodnotami 4 110 K a 4 390 K.
Podrobnou studii uvádí Li-Yun Zhang v časopise MNRAS z roku 2014. Během pozorovací kampaně byla pozorována jedna erupce ve fázi 0,39 8. prosince 2011 (HJD 2 455 904,3064). Celková doba vzplanutí byla 116 minut, přičemž maximum jasnosti bylo dosaženo asi za 32 minut. Erupce se pravděpodobně objevila na primární složce, protože nastala ve fázi 0,33 – 0,55, kdy byla zakryta většina sekundární složky. Celkový pozorovací čas činil 26,6 hodiny a z toho vychází průměrná frekvence erupcí 0,0375 erupce za hodinu.
V publikaci Astronomy and Astrophysic z roku 2016 (M. Wolf, P. Zasche, L. Šmelcer) se uvádí výsledky dlouhodobé fotometrie tohoto zákrytového systému. Z analýzy O-C diagramu vychází v systému třetí hvězda s velmi krátkou periodou oběhu 417,6 dne.
Letošní příznivé dubnové počasí umožnilo tuto trojhvězdu po dobu 14 dní (celkový pozorovací čas 74,1 hodiny). Jeden z hlavních cílů byla fotometrie pomocí tří dalekohledů pro zachycení erupce ve třech filtrech. Souběžně s tím bylo možné doplnit O-C diagram o nová data a sledovat, zda skutečně dochází k rychlé změně jako důsledek rychlého oběhu třetí hvězdy. Během tohoto období bohužel nebyla zaznamenána žádná erupce, změny v O-C diagramu jsou však poněkud překvapivé.
Obrázek 1: Model světelné křivky ve filtru V z roku 2014 (fotometrická data z hvězdárny ve Valašském Meziříčí) programem PHOEBE, který zpracoval Marek Wolf (AÚ UK). Teploty povrchu jednotlivých hvězd byly převzaty z měření družice GAIA – primární 4700 K a sekundární 4410 K, poměr hmot q = 0,92 a teplotní faktor 0,92 – 0,94. Pro popis světelné křivky bylo potřeba umístit na primární i sekundární hvězdu hvězdnou skvrnu o velikosti 40 stupňů. Skvrny můžou být důkazem možné eruptivní aktivity.

Obrázek 2: Model světelné křivky ve filtru B a R z roku 2020 (fotometrická data z hvězdárny ve Valašském Meziříčí) programem PHOEBE, který zpracoval Marek Wolf (AÚ UK).
Obrázek 3: Model světelné křivky ve filtru V z roku 2020 (fotometrická data z hvězdárny ve Valašském Meziříčí) programem PHOEBE, který zpracoval Marek Wolf (AÚ UK).
Obrázek 4: NSVS 07453183 Lyn ve fázi 0,75 s jednou skvrnou na primární složce o poloměru oblasti 35 stupňů a teplotním faktorem 0,9. Tomuto modelu odpovídá výše ukázaná modelovaná světelná křivka ve filtru V (obrázek 3).

Obrázek 5: Aktualizovaný O-C diagram pro zákrytovou dvojhvězdu NSVS 07453183 Lyn. Perioda sinusoidy odpovídá oběžné době třetí hvězdy 1,14 roku, amplituda změn je 5,7 minuty. Minima z roku 2020 do tohoto modelu nesedí, navíc sekundární minima (označená trojúhelníčky) nastávají oproti primárním o zhruba 2 minuty dříve.

Obrázek 6: Detail O-C diagramu NSVS 07453183 Lyn z období 04-05/2020. V rozmezí 7.4. 2020 – 20.5. 2020 bylo pozorováno 8 primárních minim, v rozmezí 8.4. 2020 – 28.4. 2020 9 sekundárních minim. Podle celkového O-C diagramu měla podle předpovědi minima nastávat dříve, což se pozorovalo, ale v amplitudě je vidět posun oproti předchozím pozorováním. Primární minimum z 20.5. 2020 nastalo o 83 sekund dříve, než to ze 7.4. 2020, sekundární minima o 16 sekund dříve. Navíc sekundární minima nastávala o 131 sekund dříve oproti primárním, což může být důsledek asymetrické světelné křivky (falešná excentricita).
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí