Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
28.02.2012
V úterý 28. února 2012 zastihla všechny příznivce kosmonautiky a výzkumu vesmíru vůbec velice smutná zpráva. Po dlouhé nemoci zemřel ve věku 72 let Antonín Vítek, snad nejznámější popularizátor kosmonautiky, jehož hlas jsme mohli i v posledních letech stále často slýchat z éteru (z rozhlasu či televize). Své postřehy, informace, připomínky, a vždy velmi přesná data o jakémkoliv umělém či přirozeném tělese ve vesmíru rovněž publikoval na internetu. Přímo či nepřímo se s ním setkala celá řada zájemců o kosmonautiku.
S jeho články jsme se mohli setkávat v časopise Vesmír, a především v časopise Letectví a kosmonautika, kde do velkých podrobností, a přitom velice čtivě, popisoval například lety amerických astronautů na Měsíc v programu Apollo. Prakticky totéž lze říci o více než sto startech amerických raketoplánů na oběžnou dráhu kolem Země.
Je spoluautorem knihy Malá encyklopedie kosmonautiky (1982), která obsahuje stále platné a vyhledávané informace. Na základě článků pro internet vydal společně s Karlem Pacnerem knihu Půlstoletí kosmonautiky. Velmi známou a vyhledávanou je jeho encyklopedie kosmonautiky, umístěná na jeho unikátním webu Space 40. Najdete zde kompletní informace o většině družic, kosmických sond či pilotovaných letů.
Antonín Vítek měl velice dobrý vztah ke Hvězdárně Valašské Meziříčí. Znali jej nejen současní pracovníci, ale i jejich dávní předchůdci. S výjimkou dvou či tří roků byl pravidelným aktivním účastníkem kosmonautického semináře, který Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá vždy poslední listopadový víkend již 40 let. Jeho fundované, odborné, ale přitom „lidsky“ podané přednášky byly vždy tím hlavním tahákem, který zájemce o kosmonautiku přivedl na hvězdárnu.
Nebylo tomu jinak v minulém roce, v listopadu roku 2011, kdy vyprávěl účastníkům semináře o dění na Mezinárodní kosmické stanici ISS za uplynulý rok. Jeho vyprávění naslouchali účastníci semináře velice dychtivě; s radostí a názorně vysvětloval některé problémy, které nebyly zcela jasné. Na přednášku se vždycky připravoval velice svědomitě. Na hvězdárnu se dostavil se značným časovým předstihem, zasedl k internetu a posluchačům pak servíroval nejčerstvější informace.
Na závěr přednášky naznačil, co se bude dít na ISS v příštím roce, o čem tedy bude podrobně referovat v dalším pokračování přednášky zase za rok. Bohužel, osud tomu nebyl nakloněn. Příští seminář již bude bez Antonína Vítka.
Bude nám všem velmi chybět.
Čest jeho památce.
autor: František Martinek