Stavba budovy hvězdárny a její financování v letech 1945–1955

10.03.2014

Financování stavby hvězdárny měly zajistit veřejné sbírky a dary. Pro tyto účely proběhly dvě veřejné sbírky - v roce 1945 a 1946, jejichž součástí byly doprovodné akce, které měly přilákat dárce - prodej poukázek na cihlu v hodnotě 5 Kč, pořádání estrád a promenádních koncertů, veřejné přednášky a astronomická pozorování. První sbírka v roce 1945 byla velmi úspěšná a ASMUS se podařilo zajistit do fondu pro postavení hvězdárny 194 900 Kč. Tento úspěch ale negovala měnová reforma z 1. listopadu 1945, kdy se získané prostředky staly součástí vázaného vkladu s omezenými dispozičními právy. V roce 1946 je organizována nová sbírka, ale její výnos činil pouze 20 412 Kčs.

I přes nedostatek finančních prostředků požádala ASMUS městskou radu Městského národního výboru ve Valašském Meziříčí (MěNV) o přidělení pozemků č. 371/35 a č. 375/1 k výstavbě spolkové hvězdárny. A také oslovila architekta Jaroslava Hlaváče (1909-1984) a firmu F. Váňa a F. Smutek s žádostí na vypracování stavebních plánů a rozpočtu stavby. V polovině roku 1946, po přidělení pozemků, začínají členové ASMUS jejich úpravou. Především šlo o odvodnění a oplocení. O samotné stavební povolení ke stavbě hvězdárny si zažádali v první polovině roku 1947. Stavební komisi MěNV VM předložili ke schválení projekty akademických architektů Jaroslava Hlaváče a Zdeňka Plesníka (1914-2003). Ze zápisu z místního šetření, které proběhlo jako součást stavebního řízení, nepřímo vyplývá, že se komise zabývala projektem Jaroslava Hlaváče „…vlastní kopule bude zvláštní železné, lehké konstrukce. Přístup na terasu bude jednak proveden z vlastní pozorovatelny přímo, jednak točivými schody podél kopule ze zahrady…“. Firma F. Váňa a F. Smutek, která měla stavbu zajišťovat, předložila podrobný rozpočet stavby ve výši 651 058,10 Kčs. Dále je v zápisu uvedeno předpokládané datum dokončení stavby k 31. 12. 1949.

K realizaci plánů architekta Hlaváče ale nedošlo a stavba byla realizována podle návrhu Zdeňka Plesníka. Důvody pro změnu architekta nejsou známy. V roce 1950 Plesník svůj původní architektonický návrh přepracoval. Změny byly provedeny na průčelí a terase, která byla vytažena a podepřena sloupy. Na východní straně budovy byl vytvořen boční vchod a došlo ke zrušení vnitřních schodišť do malých kopulí.

Problematické bylo financování stavby. Astronomická sekce sice disponovala již na konci roku 1945 finančním jměním ve výši 195 924,20 Kč, ale tato částka byla disponována na vázaných vkladech. I přes urgence a žádosti u Likvidačního fondu měnového v Praze nebyly prostředky uvolněny. Počátkem roku 1948 se proto ASMUS neúspěšně obrátila na MěNV VM se žádostí o dotaci. O něco úspěšnější byla v roce 1949, kdy nejdříve požádala o dar ve výši 50 000 Kč a v říjnu o dalších 100 000 Kč. O finanční pomoc také žádala u Okresního úřadu ve Valašském Meziříčí, Krajského národního výboru v Gottwaldově a na ministerstvu školství. Stavbu hvězdárny se také podařilo v roce 1949 zařadit do plánů první pětiletky (1949-1954), pod názvem Krajská lidová hvězdárna. Investorem se stal Krajský národní výbor v Gottwaldově, který dostavbu hvězdárny a stavbu domku pro správce ocenil na 1 280 000 Kč s datem dokončení 31. 12. 1951. Stavbu prováděl od roku 1950 Okresní stavební komunální podnik Valašské Meziříčí. Ke skutečnému dokončení stavby došlo až v roce 1955, kdy nově vzniklá organizace Lidová hvězdárna ve Valašském Meziříčí, požádala o kolaudační řízení. V průběhu výstavby hlavní budovy hvězdárny v roce 1954, byla také započata stavba domku pro správce. Architektonický návrh vytvořil opět Zdeněk Plesník.

V následujících letech 1956 až 1959 dochází k úpravě pozemku v okolí hvězdárny a je zamýšleno i rozšíření o astronomické muzeum, které mělo vzniknout na pozemcích v okolí hvězdárny. Pro tyto účely byl osloven zahradní architekt Vaněk z Chrudimi. Ten v roce 1956 vypracoval plány na parkové úpravy s rozmístěním jednotlivých modelů historických astronomických přístrojů. Tento záměr byl realizován pouze částečně vybudováním základů amfiteátru, v jehož středu byl umístěn astronomický gnómon. Účelem této stavby měla být učebna pod širým nebem a zároveň měla sloužit jako sluneční hodiny. V polovině roku 1959 je vypracován nový projekt rozvoje areálu Lidové hvězdárny ve Valašském Meziříčí, který počítal se stavbou jižní observatoře, spojovacího traktu a planetária, které mělo těsně navazovat na stavbu hlavní budovy. Tento záměr byl opět realizován pouze částečně a to stavbou jižní budovy observatoře, která byla stavěna v letech 1959 až 1963. Na pozemku hvězdárny byly ještě v 70. letech postaveny garáže se skladem a dílnou. V prostoru mezi domkem správce a hlavní budovou hvězdárny byla postavena ubytovna, která pravděpodobně vznikla přestavbou dřevěného skladu nebo garáže před rokem 1960. V roce 1993 byl objekt rozšířen o sociální zázemí.

Mgr. Radek Kraus

Plný text článku v pdf s poznámkovým aparátem (klikni)

autor: Radek Kraus