Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
22.10.2019
V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.
Průběh slavnostního setkání doprovodila vřelá slova Libora Lenži, ředitele hvězdárny, o záchraně dřevěné hvězdárny v 90. letech 20. století a o jejím významu pro současnost. Místostarostka Valašského Meziříčí Zdislava Odstrčilová se v přímluvě k účastníkům vyznala ze svých pokusů o pozorování noční oblohy a zároveň vyzvala k těsnější spolupráci s hvězdárnou. Stavbu hvězdárny a okolnosti vzniku připomněl Radek Kraus, který se stal i průvodcem účastníků shromáždění po Ballnerově hvězdárně.
Vrcholem celého slavnostního dění byla přítomnost a promluva paní Růženy Jungbauerové vnučky Antonína Ballnera. Její vzpomínání na dědečka a prázdniny prožívané na Zádruze a Stínadelch byla plná lidskosti, poučení a krásy, kterou jí pobyt ve Valašském Meziříčí přinášel. Dále pak znalci regionální historie, ale i ostatní účastnicí ocenili doposud neznámé a skryté informace o osobnosti Antonína Ballnera. V závěru setkání obdržela hvězdárna od paní Jungbauerové kopii skici s portrétem Antonína Ballnera, jejímž autorem byl malíř Josef Hapka (1912-1987), a slavnostní album vytvořené přáteli amatérskými hvězdáři k příležitosti jeho 50. narozenin.
Osobnost Antonína Ballnera byla zcela mimořádná nejen z důvodu dodnes stojící dřevěné observatoře, ale jako pedagoga a organizátora, který zcela neotřele dokázal v myslích svých souputníků, dětí a vnuků zapalovat touhu po vědění.
autor: Radek Kraus