Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
04.04.2016
Celkem pět budek pro sýkory a jednu polobudku pro rehka domácího vyvěsili ke Dni ptactva mladí ochránci přírody z oddílu Falco ČSOP v areálu hvězdárny ve Valašském Meziříčí. Budky zhotovili učni ze Střední průmyslové školy stavební z Valašského Meziříčí, finančně akci podpořil Odbor životního prostředí našeho města.
S oddílovými dětmi jsme na hvězdárně již někdy v 90. letech budky vyvěšovali, ale je to už dávno, původní budky se rozpadly a v poměrně rozsáhlém komplexu zeleně, který obklopuje hvězdárnu, nemají ptáci hnízdící v dutinách v současnosti kde hnízdit. Kromě vyvěšení budek si děti nakreslily plánek zahrady s vyvěšenými budkami a pan ředitel Ing. Libor Lenža nás provedl venkovní geologickou expozicí, která je hlavní částí unikátní expozice „Jak vznikaly Karpaty“.
Hvězdárna Valašské Meziříčí se snaží parkový areál neustále rozvíjet tak, aby se stal oázou pro nejrůznější druhy rostlin a živočichů a zároveň sloužil jako mikroklimatický areál pro zachování přijatelných pozorovacích podmínek. I když v parku probíhá řada žádoucích, ale i nežádoucích změn (např. kůrovec), dlouhodobý záměr se daří naplňovat.
autor: Mirek Dvorský, Libor Lenža