Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
16.05.2016
V polovině února 2016 měl na hvězdárně premiéru nový program pro děti z mateřských škol Hrátky se Sluníčkem a jeho kamarády.
Stejně jako u programu Na hvězdárně s krtečkem jsme i nyní využili nesmírné zvídavosti a zvědavosti dětí, vtáhli jsme je do hry a byli jsme velmi překvapení, co všechno naši nejmenší návštěvníci z mateřských škol už o vesmíru ví.
V tomto případě tedy ne až tak přímo o celém vesmíru, ale hlavně o Slunci a planetách.
Takže jsme si společně zopakovali, co to vlastně je to nám všem dobře známé sluníčko, jaké je a co všechno umí. Děti, kterým přálo počasí, se pak v kopuli podívaly na Slunce dalekohledem a přesvědčily se, že jsou na něm opravdu nějaké „fleky“.
Dále jsme si společně procvičili planety. Naučili jsme se jejich jména a ke každé planetě jsme si řekli to, podle čeho ji nejsnadněji poznáme. Planety jsme se naučili řadit podle jejich místa oběhu kolem Slunce, ale také podle velikosti.
Nově nabyté vědomosti pak děti hned využily při luštění hádanek. Tak schválně, o které planetě je řeč?
------ |
Nejvíc měřím, nejvíc vážím, ostatním však nepřekážím. Jsem trochu namyšlený, na pásy rozdělený. Rudá skvrna zdobí můj šat, jak bych se mohl jmenovat? |
----------- ------- |
Závěr programu patřil našemu Měsíci, který děti bezpečně poznaly jak na obrázku, tak i v hádance, ve které se mimo jiné praví že: někdy jsem velký kulatý a jindy srpek maličký, píši se o mně básně, zpívají písničky.
No a to už bylo všem jasné, že stejně jako u krtečka i teď budeme chtít jako odměnu po dětech zazpívat písničku, jak jinak než o měsíci.
Ale jak už bývá u nás na hvězdárně zvykem, neodcházely děti s prázdnou, ale odnášely si na památku malého symbolického plyšáka a taky domácí úkol – vystřihnout a nalepit na špejli natištěné planety, aby si s nimi mohly ve školce hrát.
Během necelých tří měsíců navštívilo nový program téměř 600 dětí a jejich pedagogický doprovod. Děkujeme.
Už teď můžeme prozradit, že chystáme další nové programy. Jaké? Nechejte se překvapit.
autor: Naďa Lenžová