Amatérská astronomie ve Valašském Meziříčí (1926-1955)

30.01.2014

Současná hvězdárna se opírá o poměrně bohatou minulost amatérské astronomie ve Valašském Meziříčí. Její počátky sahají do druhé poloviny dvacátých let 20. století, kdy členové České astronomické společnosti bydlící ve Valašském Me­ziříčí a okolí vytvořili neformální astronomický kroužek. Místem pro setkávání se stala pozorovatelna na vrchu Stínadla, kterou vlastnil a provozoval Antonín Ballner (1900–1972) od roku 1926. V roce 1929 byla pozorovatelna vybavena otočnou kopu­lí o průměru tři metry. O vybavení observatoře se z archivních pramenů uložených na hvězdárně nic nedozvíme. Pouze na jedné foto­grafii je zachycen Ballner se dvěma dalekohledy a montáží. Jeden z dalekohledů a montáž se nápadně podobají technice, která je v současnosti vystavena v kopuli Ballnerovy hvězdárny. O činnosti amatérských astronomů-pozorovatelů ve Valašském Mezi­říčí jsme informováni především z časopisu Říše hvězd. Někteří pozorovatelé totiž byli členy České astrono­mické společnosti a účastnili se pozorovacích kampaní jednotlivých sekcí. Výsledky některých pozorování byly zveřejňovány na stránkách zmíněného časopisu. V archivu hvězdárny se dochoval seznam pozorovatelů z roku 1944 nazvaný Práce v různých sekcích. Jedná se o soupis pozo­rování a pozorovatelů od roku 1927 do roku 1943, kde jsou uvedeny počty pozorování, pozorovatel a rok. Nejstarší údaj ho­voří o pozorování částečného zatmění Slunce, které proběhlo 29. 6. 1927, pozorovatelem byl Jaroslav Hýbl. Pozorování Slunce se pak stalo námětem dalších pozorování, například v letech 1928 až 1939 proběhlo 488 pozorování jevů ve sluneční fotosféře. V seznamu jsou uvedeny další pozorovací aktivity: „planeta Mars, pozorovatel Krůťa; proměnné hvězdy, pozorovatel Bechný; meteory, pozorovatelé Pitr, Pitrová, 8 nocí.“ Významná byla i účast na činnosti Početní sekce ČAS, která se zabývala pohyby hvězd, soumrakovými jevy, výpočty astronomických efemerid a ele­mentů zákrytových proměnných hvězd, měřením atmosférické absorpce. Na činnosti této sekce se aktivně podíleli Antonín Ballner, Josef Bártek, Jaroslav Bechný, Stanislav Godula, Jaro­slav Podzemný, Jaroslav Pícha, Žilinský. V roce 1941 čítala 51 členů. Amatérští astronomové z Valašského Meziříčí aktivně zapojení do činnosti ČAS začali v roce 1941 aktivně usilovat o vytvoření odbočky ČAS ve Valašském Meziříčí. První pokus učinili 18. května 1941 a druhý 10. května 1942. V prvním případě se nesešlo dostatečné množství zájemců. O rok později jim v založení odbočky zabránily protektorátní úřady. Po neúspěchu s vlastní odbočkou ČAS byla založena Astronomická sekce Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí. Pod hlavičkou Muzejní společnosti se také věnovali výstavní činnosti. Za trvání Astronomické sekce připravili dvě výstavy. První se usku­tečnila v roce 1944, kde amatérští astronomové představili optické přístroje a výsledky svých pozorování. Druhá výstava v roce 1946 měla za cíl nejen představit amatérskou astronomii ve Valašském Meziříčí, ale zároveň cíl propagační. Ve stejné době byla povolena veřejná sbírka na stavbu spolkové hvězdárny. Výstavními místy se staly výkladní skříně v centru města Valašské Meziříčí, kde byly umístěny daleko­hledy a další technika, doplněná o plány a model zamýšlené spolkové hvězdárny.

Výstavba spolkové hvězdárny je v archivu hvězdárny zastoupena především fotodokumentací, která byla pořizována v průběhu stavby. Dále je zde poměrně velké množství stavebních plánů, a to nejen realizované stavby, ale i zamýšleného projektu architekta Jaroslava Hlaváče včetně rozpočtu stavby. Ten se v případě realizovaného projektu akademického architekta Zdenka Plesníka nedochoval. Financování stavby bylo zajišťováno z veřejné sbírky, prodeje betonových cihliček v hodnotě 5 Kč, pořádáním estrád a veřejných přednášek. Tato forma získávání finančních prostředků byla vynucena měno­vou reformou z 1. listopadu 1945. Dle vzpomínek prvního ředitele hvězdárny pana Josefa Dolečka, který v té době byl aktiv­ním členem Astronomické sekce, byla hotovost ve spolkové pokladně před prvním listopadem 1945 „asi 250 000 Kčs, po tomto datu 6,80 Kčs“. Stavební práce byly zahájeny na jaře 1947 v těsném sousedství hvězdárničky pana Ballnera, které se přezdívalo Kolňa Badajna. K užívání byla stavba pře­dána v roce 1955, ale už ne Astronomické sekci, ale veřejnosti pod označením Krajská lidová hvězdárna. Do průběhu realizace snu o vlastní hvězdárně vstoupily únorové události roku 1948 a změna politického vývoje společnosti. V témže roce předala své sbírky Muzejní společnost Městskému národnímu výboru ve Valaš­ském Meziříčí. Tím de facto končí a dochází k zániku společnosti, který byl podpořen ještě zákonem č. 63 z roku 1951. Ve stejné době ukončila svou činnost i Astronomická sekce a rozestavěná hvězdárna byla zařazena jako organizační složka odboru kultury MNV VM, která později přešla pod Okresní ná­rodní výbor ve Vsetíně a v roce 1954 pod Krajský národní výbor se sídlem v Gottwaldově, později KNV Ostrava a ONV Vsetín.

Mgr. Radek Kraus

Plný text článku v pdf s poznámkovým aparátem (klikni).

autor: Radek Kraus