S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
10.09.2019
Dopolední a odpolední program byl doplněn přednáškami. Úvodní byla věnována základním informacím o proměnných hvězdách a tou nás provedla Kateřina Hoňková. O zpracování dat z pozorování novým programem Silicups popovídal v neděli Pavel Cagaš. Individuálně a v kuloárech se většinou hovořilo o zpracování dat pořízených CCD kamerami i o pozorovacích programech. O některých zaznělo i v samostatných přednáškách, jako například o novinkách v programu sledování eruptivních hvězd nebo o využívání robotického dalekohledu FRAM, o kterém popovídal Martin Mašek. V návaznosti na pozorovací program eruptivních hvězd jsem požádal Stanislava Daniše o přednášku na téma základů magnetohydrodynamiky, které se zhostil nad míru výtečně, včetně ukázkových pokusů z magnetismu, jak se na vysokoškolského učitele patří. V podobném duchu zazněla i přednáška o rentgenovém záření nejen ve vesmíru. Dalším přednášejícím na praktiku byl Ondra Pejcha, který ve svých povídáních zúročil několikaleté působení na zahraničních univerzitách a observatořích. Posluchače nadchly jeho astrocoffe, kde nás seznámil s nejnovějšími články z oblasti astronomie, i přednáška na téma supernov a podobných transientů. Také nás zkoušel ze znalostí astronomických vzorců a nutil nás vážit vesmír v gramech a měřit v centimetrech, což je ve světě prý běžné.
Vzhledem k vývoji počasí během týdne došlo i na praktické ukázky využití a zpracování dat z robotických přehlídek. Například Filip Waltr tímto způsobem doplňuje a upřesňuje elementy do CzeV katalogu z přehlídky ASASSN.
I přes relativní nepřízeň počasí se podařilo získat zajímavá měření. Martin Mašek se svojí skupinou se věnovali zanedbaným dvojhvězdám, jakou je například excentrická dvojhvězda s apsidálním pohybem V0731 Cep nebo DZ Cas. U prvně jmenované se podařilo objevit novou proměnnou hvězdu typu delta Scuti, nyní vedenou pod označením CzeV1782 Cep. Dalšími dalekohledy byly sledovány další objekty, například eruptivní zákrytová dvojhvězda BX Tri, kde se pozorují i variace v O-C diagramu. Pravděpodobně je potvrzen jeden cyklus oběhu třetí hvězdy v systému s periodou kolem 6-ti let.
autor: Ladislav Šmelcer