Událo se v roce 1955

Vážení čtenáři,
v roce 2015 uplyne/uplynulo 60 let od otevření hvězdárny ve Valašském Meziříčí. K této příležitosti vybral z historických pramenů a sestavil malý seriál o životě hvězdářů z Valašského Meziříčí v roce 1955 pan Radek Kraus. Tyto informace z historie hvězdárny byly v roce 2015 pravidelně otiskovány v Programovém letáčku Hvězdárny Valašské Meziříčí.

* * * * *

LEDEN A ÚNOR 1955

V roce 1955 byla činnost hvězdářů z Valašského Meziříčí již plně v rukou veřejné instituce. Ta byla zřizována Okresním národním výborem ve Valašském Meziříčí pod názvem Valašská lidová hvězdárna ve Valašském Meziříčí. S touto institucí byla provázána i stavba objektu hvězdárny, kterou v roce 1947 začala budovat Astronomická sekce Muzejní společnosti. Na počátku 50. let muzejní spolek a s ním i astronomická sekce předávají svoji činnost pod odbor kultury Městského národního výboru ve Valašském Meziříčí. Z tohoto důvodu přechází stavba objektu hvězdárny pod místní samosprávu. Pro účely dostavby je zřízena instituce tzv. lidové hvězdárny, v jejímž čele stanul bývalý předseda Astronomické sekce muzejní společnosti Josef Doleček.

Podle původních plánů Josefa Dolečka měla být hvězdárna v oficiálním provozu od ledna 1955 a její slavnostní otevření měla podtrhnout připravovaná konference. Realita byla jiná než plány a otevření bylo přesunuto na neurčito. Budova hvězdárny byla exteriérově připravena, ale po stránce interiérů a technologií nutných pro provoz tomu tak nebylo. Především nebyla zcela dokončena elektroinstalace, sociální zázemí, podlahy, kotelna a příslušné technologie atd. Problematický byl i přístup k hvězdárně, protože od Vsetínské ulice (tehdy Stalinovy třídy) nebyl vybudován chodník a přístupová komunikace. I přes stavební neutěšenost hvězdárny byla v provozu jedna z malých kopulí, kterou využíval astronomických kroužek ke svým pozorováním.

Poznámka:

V 50. letech 20. století byla na území Československa vytvářena síť lidových hvězdáren. Ty byly rozděleny do několika kategorií, které zohledňovaly jejich význam a velikost. Valašská lidová hvězdárna byla na počátku své existence zařazena do druhé kategorie a byla metodicky podřízena Oblastní lidové hvězdárně v Olomouci. Po mnoha intervencích Josefa Dolečka a pod vlivem budoucí změny zřizovatele (k 1. 1. 1956 Krajský národní výbor v Gottvaldově) byla hvězdárna přeřazena do třetí kategorie na pozici oblastní hvězdárny s vlastním správním obvodem.

 * * * * *

BŘEZEN 1955

Vážení čtenáři hvězdárenského letáčku,

podobně jako v předchozím vydání Vám přinášíme informace o životě valašskomeziříčských hvězdářů v roce 1955. V tomto díle se zaměříme na programovou stránku činnosti hvězdárny a dokončení stavby.

Program pro veřejnost: v únoru a březnu 1955 organizovala hvězdárna základní kurz astronomie pro začátečníky. V průběhu šesti dvouhodinových kurzů byly probírány základy sférické astronomie, planetologie, vztahy Země a Měsíce apod. Kurz obsahoval i praktická cvičení, která se soustředila na základy orientace na obloze a výrobu astronomických zrcadel. Na jeho organizaci se podílel i profesionální astronom Dr. Hubert Slouka. Zájem o tento způsob vzdělávání byl značný a návštěvnost se pohybovala v rozmezí 40 až 60 účastníků. Zajímavostí je i cena kurzu, ta byla stanovena ve výši 5 Kč  za jednu přednášku.

V březnu se konaly i filmové večery, na kterých byly promítány populární filmy o polární záři, vesmíru a meteoritech. Je nutné vzpomenout i zájem profesionálního astronoma Zdeňka Kvíze, který v březnu 1955 oslovil Josefa Dolečka s nabídkou uspořádat kurz pozorování meteorů. Tento zájem se později projevil i v pořadatelství meteorářských expedic v Beskydech.

Astronomické kroužky: pozornosti by také neměly uniknout astronomické kroužky, které oblastní hvězdárna organizovala a řídila. Ústředním institucím, jako bylo například Ministerstvo školství, neunikla z pozornosti ani tato zájmová činnost. V rámci ministerstva byl zřízen zvláštní kabinet, který ve spolupráci s oblastními hvězdárnami v Praze a Brně vydával směrnice pro práci astronomických kroužků. Těm bylo například doporučeno, že mají minimálně 2x do měsíce pořádat besedy u dalekohledu, 1x za měsíc provést přednášku pro veřejnost, 1x za rok pořádat večer otázek a odpovědí a připravit astronomickou výstavu apod. Tato doporučení nebyla sice povinná, ale byla součástí hodnocení vedoucích astronomických kroužků. A tak se mnohdy stávalo, že se kroužky soustředily výhradně na plnění těchto směrnic. Tímto docházelo k potlačení samotné funkce kroužku, tedy péče o členy a jejich rozvoj. Tyto kroužky se stávaly spíše veřejnými institucemi, které se vedle bohulibé popularizační činnosti stávaly také ideologickými nástroji.

Stavba hvězdárny: stavební činnost se soustředila na dokončení interiéru a to včetně elektrických rozvodů. Okresní průmyslový kombinát, který hvězdárnu v této době dokončoval, nemohl instalaci dokončit, protože mu chyběly potřebné elektrické vodiče. Hvězdárna byla také postupně vybavována nábytkem a dalším zařízením, které by umožňovalo návštěvnický provoz. Dodávky byly prováděny prostřednictvím okresního úřadu ze skladů MTZ. Toto typizované vybavení se nezamlouvalo Josefu Dolečkovi, který si přál originální a na míru vyrobený mobiliář. A tak žádal o pomoc Dr. Huberta Slouku a arch. Zdenka Plesníka. I přes tuto pomoc se v době plánovaného hospodářství nepodařilo zajistit potřebné množství originálního vybavení (židle, stoly, skříně, knihovny apod.).

Poznámka:

Zdeněk Kvíz (1932-1993) profesionální astronom a fyzik, předmětem jeho studia byly meteorické roje a proměnné hvězdy.

* * * * *

DUBEN 1955

V tomto díle seriálu o dění na hvězdárně v roce 1955 se zaměříme na akce pro veřejnost. O těchto aktivitách jsem informován z pravidelných hlášení, které zasílal Josef Doleček na Krajský národní výbor do Gottwaldova, Okresní úřad ve Valašském Meziříčí a jednu kopii zasílal i do Oblastní lidové hvězdárny v Olomouci. Celý název dokumentu, ze kterého jsem čerpal a v textu z něj cituji je „Zprávy o činnosti Valašské lidové hvězdárny ve Valašském Meziříčí na II. čtvrtletí 1955“.

Astronomický kroužek

Z dostupných dokumentů víme, že první schůzka astronomického kroužku se uskutečnila 6. dubna. A na programu byly dva body: vypracování plánu činnosti a Kousek astrognosie pro začátečníky - Orion. Další setkání členů kroužku proběhla 13. a 20. dubna s touto náplní: „Pokračování ve studiu Oriona pro začátečníky. Započato s demontováním dalekohledů pro stěhování na hvězdárnu.“ a „Kousek astrognosie pro začátečníky - Býk.“

Astronomické přednášky pro veřejnost

V dubnu 1955 pořádala hvězdárna 5 přednášek pro veřejnost. Ty probíhaly „v kulturním středisku na místním nádraží“ ve dnech 6., 13., 20., a 27. dubna. Přednášejícím byl Josef Doleček, který v rámci své osvětové činnosti prezentoval nejnovější poznatky o Sluneční soustavě, Zemi, Měsíci a Merkuru. Nesmíme zapomenout na přednášku o Albertu Einsteinovi a teorii relativity přednesou Dr. Hubertem Sloukou.

Odborné činnosti a astronomická pozorování pro veřejnost

Zpráva o činnosti nás také informuje o odborných aktivitách Josefa Dolečka. Počátkem dubna se připravoval na pozorování planety Jupiter a jeho měsíců. Pro tyto potřeby si sestavil tabulky (diagram) znázorňující polohy jednotlivých Jupiterových měsíců a časy přechodů přes kotouček planety. A tak mohl 5. dubna návštěvníkům večerního pozorování ukázat přechod měsíce Europa. O několik dnů později připravil pozorování pro žáky „ústavu hluchoněmých“ a jak si sám poznamenal „Bylo to zvědavé a vděčné publikum“.

* * * * *

KVĚTEN 1955

Výstavy

Počátkem května 1955 se Josef Doleček věnoval přípravě (2. a 3. května) výstavy, která mapovala 10 let činnosti Astronomické sekce Muzejní společnosti respektive pobočky České astronomické společnosti ve Valašském Meziříčí. Výstavu nazval v duchu doby, ve které vznikala „10 let budování“. Výstava byla instalována (6. a 7. května) asi na hvězdárně a byla tvořena panely s nalepenými fotografiemi a popisy. Datum vernisáže a počet návštěvníků je zahalen tajemstvím.

Astronomický kroužek

Po prvním měsíci existence astronomického kroužku se jeho členové pustili do výroby brýlových dalekohledů. Dále probíhal kurz vyhodnocování kvality optických soustav a stavu atmosféry pro astronomická pozorování. V rámci studia astrognosie bylo řešeno souhvězdí Lva. Podobně jako v předcházejícím měsíci se schůzky konaly jednou týdně.

Astronomické přednášky pro veřejnost

V květnu probíhaly další přednášky na téma Sluneční soustava. V přednáškovém sále „kulturního střediska na místním nádraží“ se uskutečnily přednášky na téma Venuše (4. května) a Mars (11. května).

* * * * *

ČERVEN 1955

V dnešním díle o dění na hvězdárně v červnu 1955 se zaměříme na služební cestu Josefa Dolečka a tajemnou poradu, která proběhla ve stejném čase v Praze.

Počátkem května 1955 požádal Josef Doleček odbor školství a kultury ONV Valašské Meziříčí o schválení služební cesty o délce 12 až 14 dní. Cílem cesty, kterou v žádosti popsal, byly české a moravské hvězdárny „… chci podniknout studijní cestu po všech hvězdárnách …  jedná se nám o získání zkušeností s provozem podobných hvězdáren, s obsluhou různých vědeckých přístrojů, různých method fotografování a hlavně navázání vědecké spolupráce s některými ústavy jako Brno, Plzeň, Praha, Ondřejov apod.“. Z textu je patrné, že se na cestu nechystal sám, ale v doprovodu dalších osob. Jeho spolucestujícími byli Jaroslav Krůťa, který pravděpodobně zastupoval astronomický kroužek a Adam Abrahám z Levic, který v té době vedl astronomický kroužek při Domě osvěty v Levicích.

Samotná cesta započala 27. 6. 1955 ve Valašském Meziříčí a vedla přes hvězdárny Olomouc, Prostějov a Brno. Účelem bylo především upevnit kontakty a najít možnosti spolupráce. V Brně byla naplánována schůzka s prof. Obůrkou a tématem jednání bylo pozorování proměnných hvězd. Další zastávkou byly hvězdárny v Táboře, Českých Budějovicích a Plzni. Poslední z vyjmenovaných byla tehdy vedena Ing. Bohumilem Malečkem, který se později stal ředitelem hvězdárny ve Valašském Meziříčí. V následujících dnech se setkali s hvězdáři z Rokycan, Sezimova Ústí, Hluboké, Prahy, Ondřejova, Hradce Králové a Šumperku.

V Praze pobývali od 2. do 7. 7. 1955 a vedle návštěv hvězdáren se účastnili zajímavé schůzky s Dr. Hubertem Sloukou. Předmětem jednání byla hvězdárna ve Valašském Meziříčí a její astronomické vybavení, výzdoba interiérů a celkové dotvoření okolí observatoře. Především se účastníci schůzky dohodli na zhotovení některých částí reflektoru o velikosti zrcadla 600 mm s mřížkovým tubusem, otáčivou hlavou a fokusovací hlavicí. V další části schůzky bylo rozhodnuto o konečné úpravě okolí hvězdárny, kde měla vzniknout expozice replik historických astronomických přístrojů. Ty měly demonstrovat jednotlivé vývojové fáze astronomie počínaje starověkem a konče novověkem: 1. Gnomon o výši alespoň 5 m. 2. Indické sluneční hodiny. 3. Model prehistorického Stonehenge. 4. Kovová armila o průměru 1.5 m před hvězdárnou. 5. Tychonův kvadrant. 6. Model měsíční krajiny. Posledním bodem programu bylo dotvoření interiéru auly hvězdárny. Jednalo se především o centrální sloup, kde měly být umístěny plakety význačných astronomů a fyziků, jako byli například Hyparchos, Kepler apod.

Výprava Josefa Dolečka a jeho druhů po hvězdárnách asi svůj cíl splnila. Nemůžeme to však napsat s jistotou, protože o přesné náplni rozhovorů a exkurzí nemáme žádné informace. Výjimkou je pouze setkání s Hubertem Sloukou a jednání o dalším vylepšování hvězdárny.

* * * * *

ČERVENEC A SRPEN 1955

V prázdninovém dílu letáčku nahlédneme na dění okolo dostavby a vybavení hvězdárny. Dále se pokusíme odhalit datum slavnostního otevření hvězdárny.

STAVBA DOKONČENA

V červenci 1955 nastala událost, na kterou dlouhých 8 let čekali všichni amatérští astronomové z Valašského Meziříčí. Budova hvězdárny byla stavebně dokončena a předána MNV a Valašské lidové hvězdárně k užívání. Samotný akt předání proběhl 14. 7. 1955, ale neznamenal uvedení do oficiálního návštěvnického provozu. Na to bylo nutné kolaudační rozhodnutí, které bylo vydáno až na podzim téhož roku. Z předávacího protokolu stavby je zřejmé, že se Okresnímu stavebnímu podniku podařilo dokončit nejen objekt hvězdárny, ale i budovu domku pro správce tzv. bytovky. Podobně jako každá novostavba, tak i předané budovy vykazovaly celou řadu drobných vad, které bylo nutné odstranit. Například nebyly dokončeny přístupové komunikace k budovám, chyběla revize na kotelny, neexistovala přípojka veřejného vodovodu a k dispozici nebylo ani sociální zázemí. O stavu interiérů se zpráva nezmiňuje, až na poznámku o nepřilnutém terasu k betonovému podkladu v sále. Vybavení hvězdárny z pohledu její funkce astronomické pozorovatelny bylo velmi sporé a obsahovalo pouze jeden zrcadlový dalekohled Cassegrain-Görtz 240/4000 mm, ten pocházel z majetku firmy J. Hückel a synové. Dalekohled byl odkoupen ještě v době existence Astronomické sekce Muzejní společnosti od Fondu národní obnovy.

Vybavení a vnitřní výzdoba hvězdárny byly v červenci a v srpnu pouze v rovině příprav. Vedoucí hvězdárny Josef Doleček se snažil o zajištění výroby teleskopu a montáže pro hlavní kopuli. Předjednána byla také výroba zrcadla o průměru 600 mm (váha 42 kg), a to včetně jeho uložení do příhradového tubusu. Na konci srpna 1955 se Doleček dotazoval odboru kultury Krajského národního výboru na možnost mimořádné dotace ve výši 80 000 Kč  na jeho dostavbu. Dotaz odůvodňoval: „… je nutno skončit v I. pol. roku 1956, neboť planeta Mars bude v oposici a tohoto velkého dalekohledu má být využito k jeho pozorování a fotografování.“. Výzdobu hvězdárny v podobě jak ji známe dnes – plakety, bysty, čelní stěna sálu a lunety – si Josef Doleček domluvil a objednal u Ambrože Špetíka, Karla Štorka a Marie Bognerové.

POZNÁMKA K OTEVŘENÍ BUDOVY HVĚZDÁRNY

V závěru se chci zmínit o jednom z bílých míst v dějinách hvězdářství ve Valašském Meziříčí. Tímto bílým místem je zahájení provozu hvězdárny. Musíme zde rozlišit jednak zahájení činnosti instituce Valašské lidové hvězdárny ve Valašském Meziříčí a otevření budovy observatoře pro veřejnost. Z pohledu instituce je důležitým datem 1. 1. 1955, kdy se Josef Doleček stává prvním profesionálním zaměstnancem organizace nazvané Valašská lidová hvězdárna ve Valašském Meziříčí. Provoz z pohledu obsahu náplně činností této instituce byl možný pouze částečně, protože objekt observatoře to ještě neumožňoval. V červenci 1955 byla budova stavebně dokončena a předána lidové hvězdárně, ale kolaudační řízení, které by umožnilo oficiální provoz a přístup veřejnosti na hvězdárnu, probíhalo až v listopadu téhož roku. Další komplikací při hledání data zahájení provozu budovy observatoře je dopis Josefa Dolečka architektu Plesníkovi z 18. 8. 1955: „Tvůj slib, že přijedeš v neděli na to naše přátelské zahájení na hvězdárně, dopadl jako obyčejně. Všichni jsme Tě čekali, avšak Tys nepřijel. Škoda, bylo to velmi hezké.“. Popsaná událost byla pravděpodobně neoficiální slavností pro všechny ty, kteří byli spojeni s hvězdářstvím a stavbou hvězdárny ve Valašském Meziříčí. Otázkou je, kterou neděli má Josef Doleček na mysli. Možná to byla neděle 14. 8. 1955.

* * * * *

ZÁŘÍ 1955

Přednáška v Rožnově pod Radhoštěm

K základním povinnostem Josefa Dolečka jakožto prvního ředitele patřilo popularizovat astronomii, ale nedokončené stavební práce na hvězdárně toto neumožňovaly. Proto volil jiná místa k prezentaci témat, která se soustřeďovala především na sluneční  soustavu a planetu Zemi. Příkladem je přenáška O naší sluneční  soustavě pořádaná dne 13. 9. 1955 v zotavovně Na výsluní v Rožnově pod Radhoštěm. Z dnešního pohledu běžná činnost se v tehdejší době neobešla bez dohledu nadřízených institucí prostřednictvím hlášení o vykonané osvětové činnosti, které muselo obsahovat i seznam otázek posluchačů. Na co se v roce 1955 ptali účastníci přednášky? „Jak určují hvězdáři přesný čas?“; „Je vesmír konečný?“; „Jakého složení jsou meteority?“ apod.

Jak se plánovalo na hvězdárně?

Plánované hospodářství minulého politického systému požadovalo po všech organizacích a podnicích vytvářet plány výroby, nákupu a spotřeby. Toto plánovací nadšení se přenášelo do všech sfér života společnosti. Plánování nebyla ušetřena ani Valašská lidová hvězdárna a její zaměstnanci. V září 1955 se začalo plánovat na rok 1956 a nešlo pouze o provozní plány tzv. materiálně-technického zabezpečení apod., ale také o plán činnosti.

Na rok 1956 byly plánovány dvě hlavní činnosti - věda a popularizace. Vědecké činnosti měly být prováděny na 6 aktivitách: pravidelná pozorování Slunce, speciální studium vybraných oblastí Měsíce, pozorování létavic, astronomicko-meteorologická pozorování, vybavení hodinové služby a zákryty Měsícem a pozorování proměnných hvězd. Druhá část hlavních činností tzv. popularizační činnost byla naplánována takto: akce pro masové návštěvy, pro začínající a pokročilé astronomy amatéry, pro členy astronomického kroužku při Domu Osvěty; výchovný kurz astronomie pro demonstrátory a lektory; astronomické výstavy; besedy u dalekohledu mimo hvězdárnu; přednášky pro veřejnost ve velkém měřítku; relace v místním a státním rozhlase. Plán, který Josef Doleček na rok 1956 vypracoval, byl velmi smělý a z pohledu vědeckých (odborných) činností nerealizovatelný. A to především z pohledu tehdejšího materiálního vybavení a lidských zdrojů, ale je z něj patrné, že Josef Doleček měl jasnou představu, čím by se měla hvězdárna zabývat. Uváděné odborné činnosti v průběhu let hvězdárna skutečně realizovala a na některých pracuje do dnešních dnů.

Astronomický kroužek

Obnovený astronomický kroužek, který svou činnost započal v lednu 1955, byl po půlroční existenci rozpuštěn. Důvodem byl nátlak místních kulturních orgánů, které požadovaly jeho přesunutí pod hlavičku Domu Osvěty. Hvězdárny již neměly být jeho organizátorem, ale pouze hostitelem. V září 1955 se uskutečnila první schůze nového kroužku organizovaného z Domu Osvěty. Z dochovaného programu známe datum i místo: 14. 9. 1955, budova hvězdárny. Schůze se odehrávala podle dobových pravidel a byla zaměřena na volbu samosprávy a projevy kulturních pracovníků např. ředitele Domu Osvěty. Program obsahuje také body, které jsou úsměvné jako např.: „poznámkové sešity nosit do schůzek“, „Astronomie není seance, je to kus tvrdé práce, a proto se uvidí, kdo má vskutku opravdový zájem“, „kouření-záchody“. Program, který si tento kroužek vytkl, navazoval tématy na předešlý organizovaný hvězdárnou. Podobně to bylo i s přednášejícími – Davidová, Krůťa, Křenková apod.

* * * * *

ŘÍJEN 1955

V dalším díle seriálu o životě na hvězdárně v roce 1955 nahlédneme do korespondence Josefa Dolečka, kterou vedl s úřady, kolegy, podporovateli a kamarády.

Přítel z Levice

1. 10. 1955: Astronomický kroužek při Domu Osvěty vedoucí Adam Abrahám

V korespondenci Josefa Dolečka se velmi často objevuje jméno Adama Abraháma z Levice, který byl v této době vedoucím astronomického kroužku při Domu Osvěty. Z oslovení a informací, které si tito mužové vyměňovali, vyplývá, že je pojila nejen astronomie, ale také přátelství.
„Milý Adame ... my již konáme takové improvisované schůzky na hvězdárně každou středu, avšak to polooficiální otevření jsme museli odložit, poněvadž dosud není možné, aby nám do hvězdárny pustili vodu. … Věřím však, že ještě v tomto století nám vodu pustí a pak musíte přijet.“

23. 10. 1955: Astronomický kroužek při Domu Osvěty vedoucí Adam Abrahám

V jednom z dopisů z října 1955 si Josef Doleček stěžuje na postup řemeslných prací na stavbě hvězdárny: „My stále klepeme na hvězdárně, ale povím Ti, že z toho příšerného tempa řemeslnických prací by člověka trefil šlak. Co mělo být v květnu hotové, tak teprve nyní objevili, že to nemohou vůbec dělat, poněvadž nemají potřebný materiál. Chvílemi mě chytá již zoufalství.“

17. 10. 1955: s. Maděra, Odbor kultury rady KNV Gottwaldov

Úřední korespondence byla i v této době nejdůležitější, ale také nejméně oblíbenou činností. Z dopisu se mimo jiné dozvídáme, že byly odeslány 2 exempláře krajského hlášení pro ministerstvo kultury, a dále pak 2 exempláře návrhu účastníků IV. celostátní astronomické konference. Zdánlivě nudná úřední korespondence obsahuje informace o astronomických kroužcích, které hvězdárna ve Valašském Meziříčí metodicky řídila: AK Buchlovice, Kroměříž, Slavičín, Veselí, Vsetín - 2krát, Holešov ZK Svit, LH Hodonín.

23. 10. 1955: dr. Hubert Slouka

Korespondence mezi Josefem Dolečkem a Hubertem Sloukou, který byl velkým podporovatelem hvězdářství ve Valašském Meziříčí, byla velmi častá. Obsah jejich vzájemné korespondence se zpravidla věnuje dostavbě hvězdárny. V níže uvedené citaci Josef Doleček informuje o aktivitách na hvězdárně, která ještě nebyla v oficiálním provozu.
„Milý Huberte … Jinak konáme každou středu pravidelné schůzky na hvězdárně s přednáškami s pěknou návštěvou. Nejmenší návštěva byla zatím 57 účastníků. Chceme dělat kurs broušení. Kniha „Poznejte souhvězdí“ už je ve zdejším knihkupectví z větší části rozebrána. Já sám už prodal 12 výtisků.“

* * * * *

LISTOPAD 1955

Astronomický kroužek

V listopadu se konaly tři schůzky astronomického kroužku a to ve dnech 2., 9. a 16. listopadu. Náplň se skládala ze základů sférické astronomie a planetologie. První listopadová schůzka byla zaměřena na hvězdné mapy a rovníkové souřadnice (lektor Jandausch). Na dalších byla pak prováděna večerní pozorování (lektoři Kruťa, Doleček), probírána Venuše (lektoři David, Ševečková), broušena zrcadla a prováděny optické zkoušky zrcadel (lektor Kruťa).

Kolaudační komise

V první půlce listopadu navštívila hvězdárnu kolaudační komise, která měla rozhodnout zda-li je budova připravena k provozu a odpovídání stavebnímu povolení z roku 1947. Ze zápisu, který po sobě úředníci stavebního odboru MěNV zanechali, se můžeme například dočíst:

„Pokud jde o provedení stavby, bylo zjištěno, že tato byla provedena podle schválených plánů s těmito menšími změnami: 1/ Do vestibulu…byl ze strany východní zřízen hlavní vstup ze zahrady, …3/bylo upuštěno od zřízení
dvou schodišť z přednáškové síně k malým kopulím… .“ 

Zpráva komise obsahuje i závady, které nebránily zpřístupnění, ale spíše ukazovaly na problémy s kvalitou prováděných prací: “2/ Více dveří se řádně nedovírá a to z toho důvodu, že jednak zárubně nejsou správně osazeny, jednak dveře jsou zkříženy. 4/ Terrasova podlaha v přednáškové síni je na některých místech oddutá od podkladního betonu… . 5/ V obou malých kopulích, z nichž jedna jest již v používání, schází dřevěná zvýšená podlaha se schody k dalekohledu, takže pozorování se děje zatím pomocí dvojitého žebře, což jest pro návštěvníky spojeno s nebezpečím úrazu.“

Při tomto řízení se také rozhodovalo o oficiálním zpřístupnění hvězdárny pro veřejnost. Komise složená ze zástupců MěNV, ONV a KNV se vyjádřila ve prospěch jejího otevření, ale přidala k němu několik podmínek:
„1/…až bude do ní zavedena pitná a užitková voda a až bude řádně fungovati centrální topení. 5/ malé kopule pro pozorování nutno opatřiti zvýšenou dřevěnou podlahou se schody. 7/ Správě hvězdárny se ukládá, aby se s největším urychlením postarala o provedení a dokončení příjezdové cesty od Stalinovy ulice… .“ 

 * * * * *

PROSINEC 1955

K závěru roku patří různá shrnutí, bilancování a vytváření plánů do dalšího roku. Na následujících řádcích si připomeňme, co se důležitého událo hvězdářům a hvězdárně ve Valašském Meziříčí v roce 1955.

Budova hvězdárny

Počátkem roku 1955 měla být hvězdárna připravena pro provoz a v jejích interiérech se měly konat konference, semináře, astronomická pozorování a jiné akce, které k životu tehdejších astronomů patřily. Ve skutečnosti byla budova osiřelá a na jejích chodbách se procházel pouze Josef Doleček. Ten se stal nejdříve vedoucím, a když přibyli další zaměstnanci, tak i ředitelem. Počet jeho podřízených nebyl v počátku nijak závratný a čítal pouze dvě osoby. Dostavba hvězdárny probíhala pomalu a stavební podnik, který měl mít budovu dokončenou již v roce 1953, práce z důvodu nedostatku materiálu odkládal. Budova byla zastřešená, zasklená, ale bez přívodu vody, nedokončené elektroinstalace, nepoloženého terasa a bez vnitřního vybavení. Tento stav trval až do podzimu, kdy se postupně dařilo tyto nedodělky dokončit. Úprava okolí hvězdárny (včetně vybudování přístupové cesty) se realizovala až v roce 1956.

Hvězdárna v síti hvězdáren

V 50. letech nebylo plánováno jenom hospodářství, ale také společenské dění. V kontextu hvězdáren se jednalo o kategorizaci, se kterou byly spojeny určité povinnosti: metodický dohled, zakládání kroužků, organizování pozorovatelské sítě anebo seminářů a konferencí. V roce 1955 usiloval Josef Doleček o zřízení oblastní lidové hvězdárny, která by spravovala určitý obvod a byla podřízena centrálnímu komitétu na ministerstvu kultury. Tato snaha byla pochopitelná. Vznikem oblastní hvězdárny by se zvýšil význam instituce a došlo by k naplnění přání zřizovatele (KNV Zlín) mít ve svém správním obvodu krajskou hvězdárnu. Centrální metodické řízení hvězdáren ale přinášelo i celou řadu problémů. Tím základním bylo problematické přístrojové vybavení. Z dnešního pohledu nepochopitelné, protože v současnosti existují desítky výrobců astronomické techniky. V 50. letech tomu tak nebylo a na území tehdejšího Československa neexistoval průmyslový výrobce, který by ji dodal. Jednou z možností byly malé dílny, které dokázaly na zakázku vyleštit zrcadla, zhotovit hodinové stroje a další komponenty. Přístrojová nedostatečnost je v kontrastu s centrálním řízením, které požadovalo astronomická pozorování a další činnosti, ale nebylo schopné zajistit odpovídající zázemí. 

 * * * * *