S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.
Podzimní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době podzimní rovnodennosti v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). Na konci léta tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, v zimě pak krátce po setmění. Nebeská klenba v tomto období zdaleka není tak výrazná jako v létě či zimě.
Mléčná dráha se sice táhle přes celou oblohu vysoko nad obzorem stočená oproti létu o 90°, díváme se však na její nejřidší části, ty zajímavější zapadají spolu s dominantami léta.
Na podzimní obloze chybí orientační útvary obdobné letnímu trojúhelníku, dominantním seskupením je souhvězdí Pegas (Peg) a jeho tělo, které tvoří nápadný obdélník, na něj vlevo navazuje Andromeda (And), a vedle ní nad východem Perseus (Per). Nejnápadnějším souhvězdím podzimu je Kasiopea (Cas), která má vysoko v nadhlavníku nezaměnitelný tvar „w“, nalevo od ní naleznete méně nápadné souhvězdí Kefea (Cep) ve tvaru domečku se střechou směřující k Polárce. Souhvězdí nad jihem jsou méně nápadná, nachází se zde Ryby (Psc), Vodnář (Aqr) a Velryba (Cet).
Mezi Velrybou a Andromedou pak naleznete malé souhvězdí tvořené jen několika hvězdami – Berana (Ari). Nad východním obzorem se již objevují souhvězdí typická pro zimu (Vozka, Býk, Blíženci a Orion) s velmi jasnými hvězdami.
Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) naleznete nízko nad severním obzorem.
Poměrně jasnou hvězdu můžete nalézt také velmi nízko nad jižním obzorem, je to Fomalhaut ze souhvězdí Jižní ryby, který má deklinaci -30°, což znamená, že maximálně vystoupí nad obzor v našich zeměpisných šířkách jen 10° vysoko.