Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Mnoho zajímavých objektů je na obloze pozorovatelných pravidelně, nejlépe v určité části roku. Proto pozorovatelé používají termíny jako jarní – letní – podzimní a zimní obloha. O co tedy jde. S tím, jak naše Žemě obíhá kolem Slunce, naskýtá se nám pozorovatelům v každém období roku pohled do jiné části hvězdných hlubin ve směru opačném, než se nachází Slunce. V následujícím přehledu souhvězdí a zajímavých objektů v jednotlivých ročních obdobích budeme používat časových orientačních bodů – kolem jarní (20. března) a podzimní (22. září) rovnodennosti, letního (21. června) a zimního (21. prosince) slunovratu. Na základě nich si ukážeme přibližný vzhled hvězdné oblohy v daných obdobích včetně vybraných zajímavých objektů.
Jarní obloha je část nebeské klenby, která je nejlépe pozorovatelná kolem půlnoci v době jarní rovnodennosti v nadhlavníku a při pohledu směrem k jihu (objekty kulminují – jsou nejvýše). V zimě tuto část oblohy vidíme stejně před východem Slunce, v na začátku léta pak krátce po setmění. Nebeská klenba v tomto období zdaleka není tak výrazná jako v zimě (pokud jde o počet jasných hvězd).
Mléčná dráha se nachází nízko nad severním obzorem (díváme se jakoby mimo rovinu naší galaxie), a na obloze chybí galaktické objekty jako hvězdokupy a difúzní mlhoviny. Naopak můžeme lépe pozorovat velmi vzdálené hvězdné ostrovy – cizí galaxie.
Na jarní obloze září známý Velký vůz (část souhvězdí Velké Medvědice – Uma) vysoko v nadhlavníku. Dominantními souhvězdími jsou Lev (Leo), Pastýř (Boo) a Panna (Vir). Nejjasnější stálice těchto souhvězdí Regulus, Arkturus a Spica tvoří takzvaný jarní trojúhelník. Spica a Regulus se nacházejí poblíž ekliptiky a v jejich blízkosti se mohou občas vyskytnout objekty sluneční soustavy – planety nebo Měsíc. Kromě již zmíněných souhvězdí naleznete nad jižním obzorem to nejdelší vůbec, které se táhne po obloze v délce přes 100° – jmenuje se Hydra (Hya). Další dlouhé souhvězdí je navinuto kolem severního pólu a jedná se o Draka (Dra).
Nad východním obzorem se již objevují souhvězdí spíše patřící k létu Herkules (Her) a Lyra s nejjasnější hvězdou severní oblohy – Vegou. Na západě a severozápadě naopak mizí dominanty zimy Blíženci a Vozka (Aur) s nepřehlédnutelnou hvězdou Capella jen o málo slabší než zmíněná Vega na druhé straně oblohy.