Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Časně ráno dne 31. 5. 2012 se 13 zájemců o astronomii vypravilo na čtyři dny vlakem do Vysokých Tater. Bylo to již 18. astropraktikum ve Vysokých Tatrách.
Po příjezdu do Tatranské Lomnice jsme se vydali na exkurzi do Astronomického ústavu SAV ve Staré Lesné. Poté nás autobus odvezl do Ždiaru, kde na nás čekala teplá večeře a ubytování v horské chatě. Pátek jsme věnovali poznávání přírodních krás Tater. Vydali jsme se z Tatranské Lomnice ke Studenovodským vodopádům. Naše cesta zpět vedla přes Hrebienok, kde se letos z důvodu nevlídného počasí nekonala jízda na horských koloběžkách. Z Hrebienoku jsme se vydali do Smokovce a odtud vlakem zpátky do Tatranské Lomnice.
Sobota byla vyhrazena pro exkurze na Skalnatém plese a Lomnickém štítu. Na Skalnaté pleso jsme vyšli údolím Biele vody a přes Malou Svišťovku. Odtud jsme pokračovali visutou lanovkou na Lomnický štít. Ředitel SAV se nám omluvil, protože na obou pracovištích probíhá rekonstrukce a výměna dalekohledů. Proto jsme si hvězdárny pouze prohlédli a za krásného počasí jsme se kochali pohledy z Lomnického štítu. Pro mnohé z nás byla nadmořská výška 2634 metrů výškovým rekordem. Neděle byla již volným dnem a přípravou na dlouhou cestu domů.
Kolektiv žáků ZŠ Mařádkova – kolektivního člena Valašské astronomické společnosti
autor: Libor Lenža