Xavier Barcons jmenován příštím generálním ředitelem ESO

ESO 043/16 tisková zpráva

Rada ESO jmenovala Xaviera Barconse (57) příštím generálním ředitelem ESO. Své funkce se ujme prvního září 2017, kdy Timu de Zeeuw, současnému generálnímu řediteli, skončí mandát.

"Je mi  potěšením, že jménem Rady mohu jmenovat Xaviera Barconse nástupcem Tima de Zeeuw v roli generálního ředitele," řekl Patrick Roche, předseda Rady ESO. "Xavier má ideální možnost dále rozvíjet organizaci v příští fázi jejího programu. Ta zahrnuje stavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude nejvýkonnější a nejambicioznější dalekohled svého druhu. Děkujeme Timovi za jeho vynikající vedení ESO v mimořádně úspěšné dekádě, během které se ESO pevně ustanovilo jako vedoucí astronomická observatoř na Zemi."

Profesor Xavier Barcons je Španěl a má za sebou skvělou kariéru jak v akademické sféře, tak jako expert ve vědecké politice. Evropské jižní observatoři je navíc dobře znám ze svého aktivního a úspěšného působení ve funkci předsedy Rady ESO v letech 2012-2014, v období, do kterého spadalo schvalování programu E-ELT a začátek Fáze 1 výstavby dalekohledu. Pracoval také jako člen a předseda dalších komisí ESO, naposledy jako předseda komise pro rozdělování pozorovacího času (Observing Programmes Committee).

"Jsem velmi rád," připojil se Tim de Zeeuw, "že mohu předat štafetu Xavierovi. Mnoho let jsme spolu úzce spolupracovali. Rozsah programu ESO se výrazně rozšířil a budoucnost vypadá zářivě - ALMA produkuje fascinující vědecké výsledky, E-ELT se buduje a na horizontu se objevují nové členské státy. Ale nepochybně přijdou nové výzvy a já si za kormidlem neumím představit lepšího kapitána, než je Xavier."

Xavier Barcons podotknul: "Cítím se poctěn, že mohu převzít vedení ESO v tak vzrušující době. Během Timova vedení organizace prospívala a rostla. Těším se, až uvidím stát E-ELT, těším se na další rozvoj dalekohledů VLT a ALMA, a na další projekty ESO. A také se těším na práci s prvotřídními zaměstnanci ESO."

Xavier Barcons začal svou kariéru jako fyzik. Své PhD studium dokončil na univerzitě v Cantabrii v roce 1985 v oboru horkého plazmatu a mezigalaktického prostředí. To vedlo k jeho zájmu o rentgenovou astronomii a studium spekter vzdálených kvazarů. Po pobytu v Cambridge (Spojené království) se vrátil do Španělska a výrazně se podílel na založení první skupiny rentgenové astronomie ve své zemi. Od roku 2002 zastává pozici profesora ve španělské radě pro vědecký výzkum (CSIC).

Dále se Xavierův výzkum zaměřil na rentgenovou astronomii. Používal data z různých vesmírných observatoří, včetně družic Einstein, ROSAT a XMM-Newton, a také organizoval mnoho pozemských pozorovacích kampaní v ESO a jinde. Během posledních 15 let podporoval vznik nové evropské rentgenové  observatoře, kterou nedávno vybrala ESA (European Space Agency) jako misi Athena. Konkrétní oblastí jeho vědeckého zájmu je podstata aktivních galaktických jader a způsob, jakým se jejich vlastnosti a vývoj dají pochopit pomocí pozorování z vesmíru a ze Země.

Xavier Barcons je ženatý a má dvě děti.

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová; překlad; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: sona@ig.cas.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org