V rámci Observatoře Paranal vznikne jižní segment Observatoře CTA

ESO 041/18 tisková zpráva

ESO se stala partnerem Cherenkov Telescope Array Observatory – největší observatoře světa pro sledování gama záření

Generální ředitel Evropské jižní observatoře a výkonný ředitel Cherenkov Telescope Array Observatory podepsali dohodu potřebnou pro stavbu jižního segmentu CTAO na observatoři ESO/Paranal v Chile. Ve stejný den byla zároveň uzavřena smlouva s chilskou vládou, která ESO povoluje umístit teleskopy CTA-S na pozemcích Observatoře Paranal. Tyto dokumenty umožní CTAO – největší observatoři světa pro sledování záření gama – využívat nejen mimořádných pozorovacích podmínek v Chile, ale také infrastrukturu, zkušenosti a již existující zařízení ESO. Provozovatelem observatoře CTA-S bude ESO zastupující Observatoř CTA a její členy.

Observatoř CTA (Cherenkov Telescope Array Observatory) je pozemní astronomické zařízení nové generace. Jeho součásti se nalézají jak na jižní, tak na severní polokouli Země a bylo navrženo ke sledování záření gama – elektromagnetického záření s velmi vysokou energií, které emitují ty nejžhavější a nejextrémnější objekty ve vesmíru (superhmotné černé díry nebo supernovy). 

Dne 19. prosince 2018 se v prostorách ESO v Santiago de Chile setkali Federico Ferrini (výkonný ředitel Observatoře CTA), Xavier Barcons (generální ředitel ESO) a další zástupci ESO, aby podepsali smlouvu o stavbě a provozu jižního segmentu CTA-S na Observatoři Paranal. 

Valdivia Torres, náměstkyně ministra zahraničí Chile, a generální ředitel ESO na místě také podepsali dohodu, která ESO umožňuje umístit teleskopy CTA-S na Observatoři Paranal v rámci programu ESO. 

Třetí dohoda o spolupráci mezi zástupci Chilské národní komise pro vědu a technologie (CONICYT) a CTAO byla podepsána již 17. prosince 2018. Strany se v ní zavázaly k podpoře astronomického výzkumu v Chile a zužitkování nového okna do vesmíru, které se instalací CTA-S v Chile otevírá. 

Uzavřením této trojice dohod může CTAO zahájit stavbu jižního segmentu observatoře. Severní segment CTA-N bude umístěn na ostrově La Palma ( Instituto de Astrofisica de Canarias, Observatorio del Roque de los Muchachos, Španělsko). Zahájení stavby obou segmentů je očekáváno v roce 2020.

„Spuštění CTA-S na observatoři Paranal otevře astronomům ESO, Chile i dalších zemí světa zcela nové okno do vesmíru,“ prohlásil Xavier Barcons, generální ředitel ESO. „Bohaté zkušenosti ESO s realizací a provozem soustav teleskopů v odlehlých oblastech budou pro projekt CTAO cenným přínosem.“  

Budoucí stanoviště CTA-S se nachází v poušti Atacama pouze 11 km jihovýchodně od Cerro Paranal, který je centrem Observatoře Paranal (Paranal Observatory) a sídlem komplexu ESO/VLT (Very Large Telescope), a jen 16 km od vrcholu Cerro Armazones, na kterém ESO buduje teleskop ELT (Extremely Large Telescope). Tato lokalita patří k nejsušším a nejizolovanějším oblastem na Zemi, ale pro astronomy je doslova rájem s ideálními celoročními pozorovacími podmínkami. Instalace CTA-S na Observatoři Paranal přináší řadu výhod plynoucích z využití již existující infrastruktury ESO a dlouhodobých zkušeností ESO s náročnými mezinárodními astronomickými projekty v Chile, které usnadní stavbu i provoz nové soustavy teleskopů.      

„Díky této smlouvě bude CTAO moci využívat nejen úžasnou noční oblohu Chile, ale i zázemí a zkušenosti ESO, které představují neocenitelný přínos k realizaci této ambiciózní soustavy teleskopů,“ řekl Federico Ferrini. „Partnerství ESO a CTAO poslouží jako pevný bod v rychle se rozvíjející éře víceoborové astrofyziky a nabízí příležitost ke spolupráci s dalšími velkými observatořemi, jakými jsou ALMA, SKA nebo interferometrická zařízení pro detekci gravitačních vln.“     

Současná pole teleskopů pro detekci Čerenkovova záření, která jsou dostatečně citlivá na gama fotony s velmi vysokou energií, jsou složena pouze z několika jednotlivých přístrojů. CTAO – s mnohem větší sběrnou plochou a vynikajícím úhlovým rozlišením – se stane největším a nejcitlivějším zařízením svého druhu na světě. Bude detekovat záření gama s dosud nedosažitelnou přesností a bude 10krát citlivější než kterýkoliv předchůdce.   

Protože zemská atmosféra zabraňuje fotonům záření gama dopadnout až na povrch, zrcadla a vysokorychlostní kamery teleskopů CTA budou sledovat krátkodobé záblesky tajemného modrého Čerenkovova záření (Cherenkov radiation), které vzniká při interakci fotonů gama s atmosférou Země. Detailní pozorování spršky tohoto záření následně umožní vysledovat kosmický původ gama fotonu, který záblesk vyvolal.  

Vědecké zaměření Observatoře CTA je extrémně široké: od výzkumu relativistických částic kosmického záření až po pátrání po temné hmotě. Teleskopy CTA budou zkoumat extrémní objekty ve vesmíru, od blízkého okolí černých děr až po rozsáhlé dutiny bez hmoty v těch největších kosmologických měřítcích. Získaná pozorování mohou přinést dokonce střípky poznatků zcela nové fyziky týkající se samotné povahy hmoty a sil ve vesmíru, které přesahují současný standardní model.   

Observatoř CTA bude provozovat dvě pozorovací střediska, na každé polokouli jedno, tak aby bylo dosaženo maximálního pokrytí noční oblohy. Po dokončení se celá observatoř CTAO bude skládat z 19 teleskopů na severní polokouli (na Observatorio del Roque de los Muchachos, La Palma, Španělsko) a 99 teleskopů na polokouli jižní.

Na vědeckém a technickém vývoji projektu CTA se podílí více než 1 400 vědců a inženýrů z řady států pěti kontinentů světa. Akcionáři současné organizace CTAO gGmbH jsou zástupci ministerstev a grantových agentur z Austrálie, České republiky, Francie, Itálie, Japonska, Jihoafrické republiky, Německa, Nizozemí, Rakouska, Slovinska, Spojeného království, Španělska a Švýcarska [1]. Je plánováno zřízení evropského konsorcia CTAO ERIC ( European Research Infrastructure Consortium), které následně tuto obří observatoř postaví. Konsorcium ERIC se bude skládat z členských států CTAO a přidružených zemí.

Zdroj

Poznámky

[1] Nizozemí a Jihoafrická republika mají v organizaci CTAO gGmbH status pozorovatele.

Další informace

CTA  je celosvětová iniciativa snažící se o realizaci stavby největší a nejcitlivější observatoře pro záření gama. Na vědeckém a technickém vývoji projektu CTA se podílí více než 1 400 vědců a inženýrů z řady států pěti kontinentů světa (Arménie, Austrálie, Brazílie, Bulharsko, Česká republika, Finsko, Francie, Chile, Chorvatsko, Indie, Irsko, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Mexiko, Namibie, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Spojené království, Spojené státy americké, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Ukrajina) a více než 200 výzkumných institucí. CTAO bude v následujících desetiletích největší světovou observatoří pro astronomické pozorování záření gama s vysokou energií a také první pozemní astronomickou observatoří pro obor gama otevřenou astronomům a fyzikům celého světa.

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

• webová stránka - Cherenkov Telescope Array
• stráky ESO/CTA
• současní akcionáří CTA

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: j.srba@astrovm.cz

Megan Grunewald; Outreach and Communications Officer / CTAO gGmbH; Heidelberg, Germany; Tel.: +49 6221 516471; Email: mgrunewald@cta-observatory.org

Calum Turner; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: pio@eso.org

Mariya Lyubenova; ESO Outreach Astronomer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6188; Email: mlyubeno@eso.org