S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Tento podmanivý obrázek zachycuje temný oblak hmoty, ve kterém se rodí nové hvězdy, a malou skupinu jasných stálic, které se již ze svých zárodečných obalů vynořily. Snímek byl pořízen na observatoři La Silla v Chile pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m. Jedná se o dosud nejlepší záběr tohoto málo známého objektu ve viditelném světle.
V levé části snímku se nachází temný sloupec připomínající oblak kouře. Na pravé straně naopak září malá skupina velmi jasných hvězd. Pravá a levá polovina obrázku se snad ani nemohou lišit více, a přesto jsou tyto dva útvary spolu úzce propojeny. Oblak obsahuje velké množství chladného kosmického plynu a prachu. Je to hvězdná porodnice, ve které vznikají nové stálice. Před více než 4 miliardami let vzniklo v podobné oblasti také naše Slunce.
Oblak je známý pod katalogovým označením Lupus 3 a nachází se asi 600 světelných let od Země. Na obloze byste jej nalezli v souhvězdí Štíra (Scorpius). Na snímku je zachycena oblast o průměru asi 5 světelných let.
Jakmile se nejhustější části oblaku začnou smršťovat působením vlastní gravitace, zahřejí se a začnou zářit. Nejprve je však záření pohlcováno částicemi prachu a je možné je pozorovat pouze pomocí dalekohledů určených pro sledování delších vln, než má viditelné světlo, například v oboru infračerveného záření. Čím jsou ale hvězdy teplejší a jasnější, tím více jejich záření, a také hvězdný vítr, narušují okolní plyn. Rozfukují jej tak dlouho, dokud se hvězda úplně nevynoří v celé své kráse.
Jasné hvězdy vpravo od středu snímku jsou učebnicovým příkladem malé skupiny mladých horkých hvězd. Část jejich modrého světla je rozptylována zbylými částicemi prachu, které se ještě vyskytují v okolí. Dvojice nejjasnějších hvězd je pohodlně pozorovatelná malým dalekohledem nebo binokulárem. Tyto velmi mladé stálice ještě nezačaly spalovat vodík ve svých jádrech termojadernou reakcí, ale jsou stále obklopeny zářícím plynem [1]. Jsou pravděpodobně staré jen asi jeden milion let.
Přehlídky objevily v této oblasti mnoho dalších velmi mladých hvězd, které však zatím zdaleka nejsou tak nápadné jako zmíněné modré stálice. Tento oblak patří k nejbližším hvězdným porodnicím, které známe v okolí slunce.
Oblasti vzniku hvězd mohou být mohutné, jako například mlhovina Tarantula (eso0650), ve které se formují stovky stálic. Předpokládá se však, že většina hvězd nejen v naší Galaxii, ale i v těch dalších, vznikla v mnohem menších oblacích, podobných tomu na snímku. To je jeden z důvodů, proč oblast Lupus 3 astronomy přitahuje – je to ukázkový příklad raných fází vývoje hvězd.
Poznámky
[1] Tyto objekty jsou známy jako hvězdy Herbig Ae/Be (jsou pojmenovány po astronomovi, který je jako první identifikoval). Písmena 'A' a 'B' označují spektrální typy těchto hvězd (jsou o něco teplejší než Slunce) a 'e' označuje přítomnost emisních čar ve spektru. Ty jsou důsledkem vyzařování plynu, který je obklopuje. Tyto hvězdy zatím září jen díky přeměně gravitační potenciální energie na teplo při svém smršťování.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Fernando Comeron; ESO; Garching bei München, Germany; Email: fcomeron@eso.org
Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1303. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.