Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje FORS2 astronomové pozorovali oblast s aktivními procesy formování hvězd známou pod katalogovým označením NGC 2467 nebo také jako mlhovina s pirátským jménem Lebka a zkřížené hnáty (Skull and Crossbones Nebula). Snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems, který využívá nepočetných okamžiků, kdy podmínky na observatoři Paranal nejsou dostatečně vhodné pro vědecká pozorování, ale stále umožňují pořídit působivé snímky objektů jižní oblohy. Díky programu ESO Cosmic Gems dalekohledy ESO nikdy nezahálejí.
Pestrobarevný záběr oblasti s aktivními procesy formování hvězd známé pod katalogovým označením NGC 2467 nebo také jako mlhovina s pirátským jménem Lebka a zkřížené hnáty (Skull and Crossbones Nebula) je stejně nádherný, jako zlověstný. Snímek regionu plného prachu, plynu a jasných mladých hvězd gravitačně vázaných do útvaru připomínajícího šklebící se lebku astronomové pořídili pomocí dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) a přístroje FORS (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph). Přestože dalekohledy ESO jsou primárně navrženy pro sběr vědeckých dat, dokáží také pořizovat překrásné záběry, které jsou působivé samy o sobě.
Je docela snadné si představit, proč vznikla podivná přezdívka této mlhoviny. Celé toto mladé nápadné uskupení kosmických objektů připomíná šklebící se obličej, ze kterého jsou na uvedeném snímku dobře patrná pouze ústa. Mlhovina NGC 2467 se na obloze nachází v souhvězdí Lodní záď (Puppis).
Toto mlhovinou zahalené uskupení hvězdokup je místem zrodu mnoha hvězd, protože přebytek vodíku v oblasti poskytuje dostatek materiálu pro jejich vznik. Ve skutečnosti se ale nejedná o jednu mlhovinu - hvězdokupy, které útvar tvoří, se pohybují různými rychlostmi. Pouze šťastnou náhodou při pohledu ze Země vytváří uskupení plynu a hvězd na obloze útvar připomínající humanoidní obličej. Tento působivý snímek sice astronomům nepřinese žádné zásadně nové informace, ale umožňuje nahlédnout do tajů překrásné jižní oblohy plné lidskému zraku skrytých skvostů.
Souhvězdí Lodní záď (Puppis) je jedním z trojice současných souhvězdí jižní oblohy, která v minulosti tvořila jedno jediné – souhvězdí Loď Argo (Argo Navis) nesoucí jméno lodi ze známé legendy o Jásonovi a argonautech (Jason and the Argonauts). Obří souhvězdí Loď Argo bylo později rozděleno na tři menší – Kýl (Carina), Plachty (Vela) a Lodní záď (Puppis), ve kterém leží i mlhovina NGC 2467. Ač hrdina, je Jáson asi nejznámější jako ten, kdo ukradl zlaté rouno. Takže pirátská mlhovina NGC 2467 na zádi obří kosmické lodi našla opravdu příhodné místo.
Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá pozorovacího času, kdy podmínky na observatoři nejsou vhodné pro vědecká astronomická pozorování, k vytvoření zajímavých vizuálně atraktivních snímků. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO (ESO’s science archive).
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.