Pestrobarevná nebeská krajina

ESO 023/18 tisková zpráva

Nová pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT zachycují hvězdokupu s katalogovým označením RCW 38 v celé její kráse. Snímek byl pořízen během testovací noci přístroje HAWK-I ve spojení se systémem adaptivní optiky GRAAL. Obrázek v mimořádných detailech zachycuje nejen hvězdokupu RCW 38, ale také jasně zářící oblaky plynu v jejím nejbližším okolí a temné filamenty prachu táhnoucí se centrální částí tohoto mladého uskupení hvězd.

Obrázek zachycuje hvězdokupu (star cluster) RCW 38 tak, jak ji nasnímal přístroj HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope), který pracuje na observatoři Paranal v Chile. S využitím vlastností infračerveného záření je přístroj HAWK-I schopen prozkoumat hvězdokupy zahalené oblaky prachu, jako je třeba RCW 38, a poskytuje tak vědcům jinak nedosažitelný pohled na hvězdy, které se zde tvoří. Tato hvězdokupa obsahuje stovky mladých, horkých a hmotných hvězd. Nachází se asi 5500 světelných let od nás a na obloze ji naleznete v jižním souhvězdí Plachty (Vela).

Centrální část hvězdokupy RCW 38 je na obrázku patrná jako jasná oblast s modrým nádechem - nachází se zde řada velmi mladých hvězd a protohvězd (protostars), které jsou stále ve fázi zrodu. Intenzivní záření, které tyto stálice emitují, způsobuje intenzivní svit okolního plynu. Ten je v silném kontrastu s temnými chladnými oblaky kosmického prachu táhnoucími se celou oblastí, které jsou patrné pouze slabě v odstínech šedé případně červené nebo oranžové barvy. A právě díky tomuto kontrastu je celá scenérie tak působivá – doslova kosmické umění.

Starší záběry této oblasti pořízené na vlnových délkách viditelného záření jsou nápadně odlišné – díky prachu, který zabraňuje průchodu světla ze vzdálenějších částí kupy, je zde zobrazeno mnohem méně hvězd. Pozorování v infračerveném oboru však umožňují prohlédnout méně husté oblaky prachu jinak bránící průchodu běžného viditelného světla a nahlédnout až do srdce hvězdokupy.

Přístroj HAWK-I je instalován na jednom ze čtveřice hlavních dalekohledů systému VLT – UT4/Yepun – a pracuje v blízké infračervené oblasti elektromagnetického záření. Je vhodný pro řadu vědeckých pozorování – získává snímky blízkých galaxií nebo velkých mlhovin, ale také jednotlivých hvězd či exoplanet. GRAAL je modul adaptivní optiky (adaptive optics), který přístroji HAWK-I umožňuje získávat ty nejdetailnější záběry. Využívá čtveřici laserových paprsků, které ve vysoké atmosféře vytvářejí umělé referenční hvězdy, ty jsou využívány k opravě rozmazání obrazu způsobeného turbulencemi v atmosféře a umožňují tak získat mnohem ostřejší snímek.

Záběr byl vytvořen z dat pořízených v průběhu testovacích pozorování kombinace přístrojů HAWK-I a GRAAL. Tyto testy jsou nedílnou součástí schvalovacího procesu nových přístrojů pro dalekohled VLT a obsahují mimo jiné sadu typických vědeckých pozorování, která ověřují a demonstrují schopnosti těchto zařízení.

Zdroj

Další informace

Hlavní řešitelkou návrhu na pozorování, v jehož rámci byla získána data pro tento působivý snímek, byla Koraljka Muzic (CENTRA, University of Lisbon, Portugalsko). Jejími spolupracovníky byli: Joana Ascenso (CENTRA, University of Porto, Portugalsko), Amelia Bayo (University of Valparaiso, Chile), Arjan Bik (Stockholm University, Švédsko), Hervé Bouy (Laboratoire d’astrophysique de Bordeaux, Francie), Lucas Cieza (University Diego Portales, Chile), Vincent Geers (UKATC, UK), Ray Jayawardhana (York University, Kanada), Karla Peña Ramírez (University of Antofagasta, Chile), Rainer Schoedel (Instituto de Astrofísica de Andalucía, Španělkao) a Aleks Scholz (University of St Andrews, UK).

Výsledky vědeckého testování přístroje HAWK-I s modulem adaptivní optiky GRAAL byly prezentovány v článku s názvem HAWK-I GRAAL Science Verification, který byl uveřejněn ve čtvrletníku ESO - The Messenger.

Složení testovacího vědeckého týmu: Bruno Leibundgut, Pascale Hibon, Harald Kuntschner, Cyrielle Opitom, Jerome Paufique, Monika Petr-Gotzens, Ralf Siebenmorgen, Elena Valenti a Anita Zanella (všichni pracovníci ESO).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnějších pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 15 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

• Messenger 172 - obsahuje článek HAWK-I GRAAL Science Verification.
• HAWK-I/GRAAL - stránky přístroje

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Calum Turner; ESO Assistant Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Email: pio@eso.org