Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra

Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.  KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.  Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Tiskové zprávy ESO » Na křídlech racka

Na křídlech racka

06.02.2013

ESO 006/13 tisková zpráva

Tento nový snímek z produkce ESO zachycuje část prachoplynného oblaku, který je znám jako mlhovina Racek. Záběr odhaluje působivou směsici temných i zářících oblaků vlnících se mezi jasnými hvězdami a odstíny červené barvy na snímku modelují křídla tohoto nebeského ptáka. Záběr byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) a dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.

Mlhovina Racek je mohutný oblak plynu, především vodíku, který se táhne podél hranice oddělující na obloze souhvězdí Velkého psa a Jednorožce. Je příkladem objektu, který astronomové označují jako oblast HII. Mladé horké hvězdy uvnitř těchto oblaků svým ultrafialovým zářením nutí okolní plyn jasně zářit.

Příznačné načervenalé odstíny na tomto snímku ukazují na přítomnost ionizovaného vodíku [1]. Mlhovina Racek, formálně známá pod označením IC 2177, je složitým objektem s tvarem připomínajícím ptáka. Ve skutečnosti však obrazec tvoří trojice mohutných oblaků plynu: Sharpless 2-292 (eso1237) – hlava, Sharpless 2-296 – snímek zachycuje jen jeho část tvořící mohutná křídla, a Sharpless 2-297 – tvoří malý uzlíkovitý přívěsek na konci pravého křídla [2].

Všechny tyto struktury jsou zaneseny v katalogu mlhovin, který v padesátých letech dvacátého století vytvořil americký astronom Stewart Sharpless. Jeho seznam obsahuje přes 300 zářících oblaků plynu. Ještě před publikací tohoto katalogu byl S. Sharpless studentem pracujícím na Yerkesově observatoři (nedaleko Chicaga, USA). Zde se svými kolegy publikoval jinou významnou pozorovatelskou práci, která pomohla prokázat, že naše Galaxie je spirála s mohutnými  rameny.

Spirální galaxie mohou obsahovat až tisíce HII oblastí a téměř všechny nalezneme podél ramen. I mlhovina Racek se nachází v jednom ze spirálních ramen naší Galaxie. Neplatí to však ve všech případech. Například nepravidelné galaxie obsahují HII oblasti také, jsou však rozprostřeny po celé galaxii. V případě eliptických galaxií je situace úplně jiná – zdá se, že tyto oblasti neobsahují vůbec. Přítomnost HII oblastí je známkou, že v galaxii stále probíhá  aktivní hvězdotvorba.  

Tento snímek mlhoviny Sharpless 2-296 byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile. Záběr zachycuje jen malou část celého oblaku, v jehož středu se rodí horké hvězdy. Mlhovina je osvětlená několika obzvláště jasnými mladými stálicemi. V okolí je rozptýlena celá řada dalších hvězd. Jedna z nich je dokonce tak jasná, že v rámci celého komplexu tvoří třpytivé oko pomyslného nebeského racka.

Širokoúhlé záběry této části oblohy zachycují celou řadu astronomických objektů. Mladé jasné hvězdy v nitru této mlhoviny jsou součástí blízké oblasti hvězdotvorby CMa R1 v souhvězdí Velkého psa, ve které najdeme mnoho mladých hvězdokup. Nedaleko mlhoviny Racek se nachází rovněž mlhovina Thorova helma. Objekt, který byl u příležitosti 50. výročí založení ESO pozorován pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) (eso1238).

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Astronomové používají označení HII pro ionizovaný vodík a HI pro atomární vodík. Atom vodíku se skládá z jednoho protonu a jednoho vázaného elektronu. V ionizovaném stavu jsou atomy rozděleny na volně se pohybující elektrony a kladné ionty (v tomto případě pouze volné protony).

[2] Oficiální označení těchto objektů v astronomické databázi SIMBAD je Sh 2-292, Sh 2-296 a Sh 2-297.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1306. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz