Kosmická recyklace

ESO 035/15 tisková zpráva

Tomuto překrásnému snímku dominuje část obří mlhoviny Gum 56, která je osvětlována mladými jasnými hvězdami zrozenými v jejím nitru. Po miliony let se hvězdy utvářely z plynu mlhoviny. Hmota se však postupně vrátí zpět do nitra hvězdné porodnice – až stárnoucí hvězdy přetvořený materiál odvrhnou nebo jej explozivně vymrští do svého kosmického okolí při výbuchu supernovy. Snímek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.

Hluboko v nitru této mlhoviny jsou zanořeny tři hvězdokupy mladých horkých stálic starých pouze několik milionů let, které intenzivně září v ultrafialovém oboru elektromagnetického záření a nutí okolní oblaky mlhoviny také svítit. Záření ‚očesává‘ elektrony z atomárních obalů při procesu, který nazýváme ionizace, a při následné rekombinaci atomy uvolňují energii v podobě světla. Každý chemický prvek vyzařuje charakteristické vlnové délky a obří oblaky vodíku jsou zodpovědné za to, že mlhovina svítí nápadným odstínem červené barvy.    

Mlhovina Gum 56 (rovněž IC 4628 nebo pod názvem mlhovina Kreveta [Prawn Nebula]) nese jméno australského astronoma Colina Stanley Guma, který v roce 1955 publikoval katalog takzvaných H II oblastí (H II regions). HII oblasti jsou mohutné řídké oblaky obsahující značné množství ionizovaného vodíku.   

Za velkou část ionizované hmoty v oblaku Gum 56 jsou zodpovědní dva horcí modrobílí hvězdní obři spektrálního typu O [1]. Tento typ hvězd se ve vesmíru vyskytuje zřídka, jelikož jejich vysoká hmotnost jim předurčuje velmi krátký život. Za pouhý milion let se tyto hvězdy zhroutí samy do sebe a zakončí tak svůj život explozí supernovy ještě o něco dříve, než řada dalších hmotných hvězd v této hvězdokupě.     

Kromě řady nedávno vzniklých hvězd uhnízděných v mlhovině obsahuje tato rozsáhlá oblast stále dost plynu a prachu na to, aby se v ní utvářely další stálice. Části mlhoviny, kde hvězdotvorba stále probíhá, jsou na záběru patrné jako husté tmavé oblaky. Hmota, ze které tyto nové hvězdy vznikají, obsahuje také pozůstatky těch nejhmotnějších hvězd starších generací, které již zakončily svůj život při explozi supernovy. Tak se uzavírá cyklus hvězdného života a smrti.

Když uvážíme přítomnost dvojice velmi neobvyklých modrých obrů v této oblasti a nápadnost mlhoviny v infračerveném oboru i na rádiových vlnách, je až s podivem, že mlhovina byla až dosud relativně málo zkoumána profesionálními astronomy. Gum 56 má průměr asi 250 světelných let, ale přes svoji velikost je často opomíjena i vizuálními pozorovateli - kvůli nízké jasnosti a také proto, že většinu záření emituje na okem nepozorovatelných vlnových délkách. 

Mlhovina leží asi 6 000 světelných let daleko. Na obloze se nachází v souhvězdí Štíra a její úhlový rozměr je čtyřikrát větší než Měsíc v úplňku [2].

Uvedený snímek, který zachycuje pouze malou část mlhoviny, byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems pomocí dalekohledu MPG/ESO (2.2-metre MPG/ESO telescope) s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m a kamery WFI (Wide Field Imager). Úkolem programu ESO Cosmic Gems je získávat s pomocí dalekohledů a přístrojů ESO snímky vizuálně atraktivních astronomických objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Zdroj

Poznámky

[1] Tyto hvězdy se nacházejí mimo zorné pole tohoto konkrétního záběru.

[2] Širokoúhlý pohled na mlhovinu Kreveta (Prawn Nebula) pořízený pomocí dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) byl zveřejněn v tiskové zprávě eso1340.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

• snímky dalekohledu MPG/ESO
• snímky pořízené dalekohledem MPG/ESO

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org