Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Tiskové zprávy ESO » Galaktický klenot

Galaktický klenot

12.09.2018

ESO 030/18 tisková zpráva

Přístroj FORS2 zachytil galaxii NGC 3981 v ohromujících detailech

Přístroj FORS2, který spolupracuje s dalekohledem ESO/VLT, zaznamenal spirální galaxii NGC 3981 v celé její kráse. Snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems, který využívá nepočetných okamžiků, kdy podmínky na observatoři Paranal nejsou dostatečně vhodné pro vědecká pozorování, ale stále umožňují pořídit působivé snímky objektů jižní oblohy. Díky programu ESO Cosmic Gems dalekohledy ESO nikdy nezahálejí.

Tento nádherný záběr zachycuje úchvatnou spirální galaxii (spiral galaxy) NGC 3981 promítající se do inkoustové temnoty vzdáleného vesmíru v souhvězdí Pohár (Crater, Crt). Snímek byl pořízen v květnu roku 2018 pomocí přístroje FORS2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph 2) a dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope).

FORS2 spolupracuje s dalekohledem UT1 (Antu) – jedním z hlavních dalekohledů systému VLT na observatoři ESO/Paranal v Chile. V arzenálu špičkových přístrojů osazených na jednotlivých dalekohledech VLT je FORS2 mimořádný svojí všestranností. Je vodný ke zkoumání celé palety astronomických objektů a může k tomu využít řady metod – včetně pořizování překrásných snímků jako je tento.

Citlivý zrak přístroje FORS2 odhaluje spirální ramena galaxie NGC 3981 s roztroušenými tmavými oblaky prachu a rudě zářícími oblastmi s probíhající tvorbou hvězd. Celá galaxie je nakloněna k Zemi, což astronomům umožňuje nahlédnout přímo do jejího centra – hvězdami a dalšími objekty hustě osídlené oblasti, v jejímž srdci leží superhmotná černá díra (supermassive black hole). Rovněž patrná je vnější spirální struktura NGC 3981 - některé její části vypadají, jako by se od galaxie oddělovaly, pravděpodobně v důsledku gravitačního působení při blízkém setkání s jinou galaxií (galactic encounter) kdysi v minulosti.

NGC 3981 má zcela jistě mnoho galaktických sousedů. Nachází se asi 65 milionů světelných let od nás a je součástí skupiny kolem galaxie NGC 4038 (NGC 4038 group), ke které rovněž patří velmi známé interagující galaxie Antény (Antennae Galaxies). Celá skupina náleží k rozsáhlejšímu shluku známému jako Crater Cloud, a ten je součástí Superkupy galaxií v souhvězdí Panny (Virgo Supercluster) - obrovského seskupení galaxií, ke kterému patří i naše Galaxie.

NGC 3981 však není jediným zajímavým objektem na tomto záběru. Kromě několika hvězd, patřících k naší Galaxii (Milky Way), zachytil FORS2 také jednu planetku Sluneční soustavy pohybující se oblohou, která se na snímku zviditelnila v podobě slabé čárky v horní části snímku. Přestože planetka byla zachycena zcela náhodou, vzhled její trajektorie mezi hvězdami v zorném poli poslouží k ilustraci způsobu, jakým byl tento snímek noční oblohy získán – přístroj pořídil trojici různých expozic (exposure) přes barevné filtry (modrý, zelený a červený), proto je dráha planetky přerušená a skládá se ze tří nerovnoměrně dlouhých barevných úseků.

Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejíž snahou je vytvářet astronomické snímky pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá pozorovacího času, kdy podmínky na observatoři nejsou vhodné pro vědecká astronomická pozorování, k vytvoření zajímavých vizuálně atraktivních snímků. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO (ESO science archive).

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 15 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje  VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Calum Turner; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Email: pio@eso.org


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies