ESO pomáhá chránit Zemi před nebezpečnými planetkami

ESO 010/19 tisková zpráva

Dalekohled VLT pozoroval dvojitý asteroid prolétající kolem Země rychlostí téměř 20 km/s

Unikátní schopnosti přístroje SPHERE pracujícího na dalekohledu ESO/VLT umožnily získat nejostřejší snímky dvojplanetky 1999 KW4 při jejím průletu kolem Země 25. května 2019. I když tento konkrétní asteroid nepředstavoval pro naši planetu žádné riziko, vědci využili příležitost k nácviku pozorování nebezpečných blízkozemních objektů a ukázali, že špičkové technologie ESO mohou sehrát rozhodující úlohu při ochraně Země.

Mezinárodní síť pro varování před planetkami IAWN (International Asteroid Warning Network) uspořádala v uplynulých dnech mezinárodně koordinovanou kampaň pozorování planetky s provizorním označením 1999 KW4 při jejím průletu kolem Země. Objekt se k naší planetě přiblížil 25. května 2019 na minimální vzdálenost 5,2 milionu kilometrů [1]. Asteroid o průměru asi 1,3 kilometru nepředstavuje v současnosti pro planetu Zemi žádné nebezpečí. Jeho dráha je dobře známa a tento průlet byl dlouho dopředu předpovězen. Bylo tak možné zorganizovat rozsáhlou pozorovací kampaň.

Ke kampani se připojila také vlajková loď ESO, konkrétně jeden z dalekohledů systému VLT (Very Large Telescope) na Observatoři Paranal v Chile. Využitý teleskop je osazen přístrojem SPHERE, zařízením, které je jako jedno z mála na světě schopno pořídit dostatečně ostré snímky na to, aby na nich bylo možné rozlišit obě složky podvojné planetky vzdálené od sebe jen 2,6 kilometru.

Přístroj SPHERE byl navržen k pozorování extrasolárních planet. Je vybaven unikátním systémem adaptivní optiky (adaptive optics), který opravuje zkreslení obrazu způsobené chvěním atmosféry a umožňuje tak pořídit stejně detailní záběry, jako by se dalekohled nacházel ve vesmíru – mimo atmosféru Země. Přístroj je rovněž vybaven clonkou koronografu, která umožňuje zastínit jasnou hvězdu a zachytit tak slabou exoplanetu obíhající kolem ní.

Mimo běžný noční plán pozorování extrasolárních planet tentokrát data získaná přístrojem SPHERE astronomům pomohla detailně prozkoumat podvojnou blízkozemní planetku, konkrétně umožnila určit, jestli je složení menší a větší složky totožné.

„Naše data, společně se všemi ostatními získanými pomocí dalších teleskopů zapojených do kampaně IAWN, budou důležitá pro zhodnocení efektivních obranných strategií v případě, pokud by se ukázalo, že nějaká planetka je na kolizním kurzu se Zemí,“ vysvětluje astronom Olivier Hainaut pracující pro ESO. „V tom nejhorším možném případě by získané informace byly důležité také k předpovědi, jakým způsobem by těleso mohlo interagovat s atmosférou a povrchem Země. Umožnily by nám minimalizovat škody při skutečné srážce.“     

„Tato podvojná planetka prolétala kolem Země rychlostí téměř 20 kilometrů za sekundu, asi 70 tisíc kilometrů v hodině, proto bylo pozorování pomocí VLT skutečně obtížné,“ říká Diego Parraguez, který teleskop při pozorování ovládal. Zachycení rychle se pohybující planetky a její udržení v zorném poli přístroje SPHERE vyžadovalo značené úsilí zkušeného personálu.

Bin Yang, astronom pracující s dalekohledem VLT, dodává: „Když jsme na snímcích opravených systémem adaptivní optiky spatřili i menší složku podvojné planetky, byli jsme opravdu nadšeni. V tom okamžiku nám bylo jasné, že vynaložené úsilí za to stálo.“ Obtíže, které pozorování přineslo, přibližuje Mathias Jones, další z astronomů ESO zapojený do projektu: „Atmosférické podmínky byly poněkud nestabilní. Planetka byla poměrně slabá a pohybovala se dost rychle. Kombinace těchto faktorů způsobovala problémy systému adaptivní optiky, který několikrát dokonce přestal pracovat. Bylo to velmi náročné pozorování, ale nakonec se naše úsilí, i přes tyto potíže, vyplatilo.“

I když srážka s planetkou 1999 KW4 nehrozí, tento objekt se nápadně podobá jinému binárnímu blízkozemnímu asteroidu Didymos, který by v budoucnosti riziko pro planetu Zemi představovat mohl.

Dydimos a jeho měsíc přezdívaný „Didymoon“ jsou cílem budoucí pionýrské kosmické mise NASA, která má testovat možnosti planetární obrany. Sonda DART má dopadnout na povrch měsíce asteroidu Didymos a pokusit se změnit jeho oběžnou dráhu kolem hlavní složky. Otestuje tak proveditelnost odklonění reálné planety z kolizního kurzu. Po tomto experimentálním impaktu se v roce 2026 k asteroidu Dydimos vypraví další kosmická mise Hera, tentokrát realizovaná Evropskou kosmickou agenturou ESA, která bude zkoumat vlastnosti povrchu tělesa a tvar kráteru vytvořeného při misi DART.

Úspěch komplikovaných kosmických misí závisí na mezinárodní spolupráci různých organizací. Sledování blízkozemních objektů NEO (Near Eareth Objects) je jedním z hlavních cílů spolupráce mezi ESO a ESA. Společné úsilí započalo prvním úspěšným pozorováním potenciálně nebezpečné planetky v roce 2014.

„Je pro nás ctí hrát roli při ochraně planety Země před planetkami," říká generální ředitel ESO Xavier Barcons. „Spolu s využitím unikátních schopností dalekohledu VLT také spolupracujeme s ESA na vývoji prototypů zařízení, která pomohou posunout rozsáhlé sítě pro detekci asteroidů, jejich sledování a zkoumání na zcela novou úroveň.“

Blízké přiblížení planetky 1999 KW4 k Zemi se odehrálo jen měsíc před Mezinárodním dnem planetek (Asteroid Day), který připadá na 30. červen a je oficiálně vyhlášen Organizací spojených národů (United Nations) jako ‚den vzdělávání a globálního povědomí o planetkách‘. Akce u příležitosti tohoto dne se uskuteční na pěti kontinentech a ESO bude jednou z velkých astronomických organizací, která se jich zúčastní. V planetáriu a návštěvnickém centru ESO Supernova v Garchingu u Mnichova (Německo, ESO Supernova Planetarium & Visitor Centre) se při této příležitosti uskuteční celá řada akcí s tématikou planetek, na které srdečně zveme návštěvníky a zájemce z řad veřejnosti.

Zdroj

Poznámky

[1] Jde o vzdálenost asi 14krát převyšující vzdálenost Země – Měsíc, objekt se tedy nacházel dost blízko pro detailní studium, ale zároveň daleko na to, aby pro planetu představoval jakékoliv riziko. Řada malých planetek prolétá kolem Země i blíže než obíhá Měsíc. Poslední střet Země s relativně velkým asteroidem (asi 15 -18 m) se odehrál 15. února 2013, kdy do té doby neznámý objekt vstoupil do atmosféry a explodoval nad ruským městem Čeljabinsk. Na povrch dopadlo jen malé množství původní hmoty v podobě drobných meteoritů, největší kus vyzvednutý z jezera Čebarkul vážil asi 500 kg. Škody na povrchu byly způsobeny rázovou vlnou vyvolanou explozí, zraněno bylo asi 1 500 lidí.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států: Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje VLT (Velmi velký dalekohled) a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

• ESO/ESA - pozorování planetky Didymos
• Snímky dalekohledu VLT
• Kosmická mise DART
• Kosmická mise Hera
• ESOblog: spolupráce ESA-ESO
• ESA: technický portál pro NEO

Kontakty

Soňa Ehlerová; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika

Calum Turner; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Email: pio@eso.org