Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   
Programy pro školy
Projekty
Aktuality AK
Cestovní ruch
Programový letáček
Dokumenty


Novinky z hvězdárny
20.02.2025
Změny pro budoucnost I - Půlmetrový dalekohled nové generace

Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.

07.12.2024
Stavba a proměny na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...

28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Aktuální program
16.04.2025
O sextantu
Nacházíte se: Úvodní » Tiskové zprávy ESO

Tiskové zprávy ESO

«21222324252627282930»
Rozpoznán nejstarší dvojník Slunce
Dalekohled ESO/VLT přináší nové poznatky k řešení lithiové záhady
 
Mezinárodní tým pod vedením brazilských astronomů použil dalekohled ESO/VLT k identifikaci a studiu nejstaršího známého hvězdného dvojníka Slunce. Hvězda s označením HIP 102152 se nachází ve vzdálenosti 250 světelných let a podobá se Slunci jako žádná jiná dobře známá hvězda. Až na to, že je asi o 4 miliardy let starší. Její stáří nám poskytuje unikátní možnost již dnes zkoumat chování Slunce v pozdním věku. Tato nová pozorování zároveň poskytla první jasný důkaz o spojitosti mezi stářím hvězdy a obsahem lithia. Zdá se rovněž, že kolem hvězdy HIP 102152 by mohly obíhat kamenné exoplanety.
Drama vzniku hvězd detailním pohledem ALMA

Astronomové využívající radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pořídili působivý detailní záběr hmoty tryskající z nově zrozené hvězdy. Na základě pozorování záření molekul oxidu uhelnatého poblíž objektu označovaného Herbig-Haro 46/47 objevili, že výtrysky, které z něj vycházejí, jsou mnohem mohutnější, než se předpokládalo. Velmi podrobné nové záběry rovněž odhalily dosud neznámý jet (výtrysk) mířící naprosto nečekaným směrem.

Obzvláště nesourodý pár
Dva různé oblaky plynu v nedaleké galaxii
 
Dalekohled ESO/VLT zkoumal působivou oblast hvězdotvorby ve Velkém Magellanově oblaku, jedné ze satelitních galaxií naší Galaxie. Na tomto detailním záběru je zachycena dvojice nápadných zářivých oblaků plynu: načervenalý NGC 2014 a jeho namodralý soused NGC 2020. Přestože se navzájem výrazně liší, oba oblaky jsou formovány mohutným hvězdným větrem extrémně horkých mladých hvězd, které jsou zároveň zodpovědné za jejich záři.
Překotná tvorba hvězd omezuje vznik dalších hvězd
ALMA odhaluje tajemství chybějících hmotných galaxií
 
Nová pozorování provedená teleskopem ALMA v Chile poskytla astronomům dosud nejlepší pohled na to, jak prudká tvorba hvězd může vyfoukat plyn z galaxie a zkomplikovat tak vznik dalších generací stálic – na jejich vznik a růst není dostatek hmoty. Působivé grafické znázornění zachycuje mimořádně silný odtok molekulárního plynu, který je díky průběhu překotné hvězdotvorby vyfukován z centra nedaleké galaxie v souhvězdí Sochaře. Tyto nové výsledky pomohou vysvětlit nečekaně nízký počet velmi hmotných galaxií ve vesmíru. Výzkum byl zveřejněn 25. července v odborném časopise Nature.
Sníh v rodícím se planetárním systému
Sněžná čára pro tvorbu planet a komet
 
Ve vzdáleném mladém planetárním systému byla vůbec poprvé zaznamenána sněžná čára, hranice, za kterou se daná sloučenina vyskytuje jen ve formě ledu. Tato sněžná čára byla pozorována v okolí hvězdy slunečního typu TW Hydrae. Objev by nám mohl přinést nové informace o vzniku planet a komet, o podmínkách které určují jejich složení a tedy i historii Sluneční soustavy. Výsledky byly zveřejněny v odborném časopise Science Express.
Roztrhaný černou dírou
VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
 
Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé v historii zachycují oblak plynu, který je cupován silami supermasivní černé díry sídlící v centru naší Galaxie. Původní oblak je nyní výrazně protažen. Jeho čelní část již prošla nejbližším bodem dráhy a odlétá pryč od černé díry rychlostí převyšující 10 milionů km za hodinu. Druhá polovina oblaku se však zatím stále k černé díře blíží.
ALMA odhalila zárodek obří hvězdy

Nová pozorování provedená pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter array) poskytla astronomům dosud nejlepší pohled do nitra temného oblaku, který skrývá zárodek obří hvězdy. Zárodečný oblak o hmotnosti pětsetkrát převyšující Slunce je dosud nejhmotnější, jaký byl v naší Galaxii pozorován, a navíc se stále zvětšuje. Rodící se hvězda v jeho nitru hladově hltá hmotu proudící dovnitř. Předpokládá se, že se zde vytvoří velmi jasná stálice stokrát hmotnější než Slunce.

Krmení galaxie zachyceno ve světle vzdáleného kvasaru
Dalekohled ESO/VLT zkoumá růst galaxií
 
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT zachytili vzdálenou galaxii, která hladově nasává plyn ze svého okolí. Plyn proudí směrem do galaxie a vytváří tok, který jednak poskytuje hmotu pro formování hvězd a za druhé pohání rotaci galaxie. Jedná se o dosud nejlepší přímé důkazy podporující teorii, která tvrdí, že galaxie nasávají a pohlcují okolní materiál, aby mohly dále růst a tvořit nové hvězdy. Výsledky byly publikovány 5. června 2013 v odborném časopise Science.
Světová premiéra filmu 'Skrytý vesmír' pro 3D kina IMAX
Hvězdy pohledem nejvýkonnějších dalekohledů můžete poprvé spatřit na plátně 3D kin
 
Dokumentární film 'Skrytý vesmír' (Hidden Universe) vstupuje do velkoformátových a 3D kin IMAX na celém světě. Premiéry se odehrály 28. června 2013 ve Vědeckém centru Great Lakes (Great Lakes Science Center, Cleveland, Ohio, USA) a o den později v Planetáriu Tychona Brahe v Kodani (Tycho Brahe Planetarium in Copenhagen, Dánsko). Film zachycuje unikátní dalekohledy v časosběrných videích s vysokým rozlišením, okouzlující scenérii oblohy a trojrozměrné animace vývoje vesmíru.
Trojice planet v obyvatelné zóně kolem nedaleké hvězdy
Systém Gliese 667C přezkoumán
 
Na základě rozsáhlé analýzy nových i starších dat se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo odhalit, že kolem hvězdy Gliese 667C obíhá nejméně šest planet. Tři z nich jsou typu ‚superZemě‘ a nacházejí se v ‚obyvatelné zóně‘ kolem mateřské hvězdy. Na jejich povrchu by se tedy mohla vyskytovat tekutá voda a jedná se proto o přímé kandidáty na možný výskyt života. Tento planetární systém je prvním s plně obsazenou zónou života, který známe. Značná část použitých měření byla získána pomocí spektrografu HARPS, který pracuje na observatoři La Silla v Chile ve spojení s dalekohledem o průměru primárního zrcadla 3,6 m.
«21222324252627282930»
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz