Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Spirální galaxie ESO 137-001 vypadá na novém kompozitním snímku, pořízeném pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST a rentgenové observatoře Chandra X-ray Observatory, jako obří pampeliška vystavená silnému větru.
Galaxie se doslova řítí směrem k levému hornímu rohu tohoto obrázku. Pohybuje se prostorem mezi dalšími galaxiemi kupy Abell 3627 v souhvězdí Norma (Pravítko), která se nachází ve vzdálenosti více než 200 miliónů světelných roků od Země. Putování galaxie je však velmi drsné: mezigalaktický plyn v kupě galaxií Norma je sice řídký, avšak je zahřátý na teplotu přibližně 100 000 000 °C. Díky tomu intenzivně září v oboru rentgenového záření, které detekovala kosmická observatoř Chandra (na snímku znázorněno modrou barvou).
Spirální galaxie proniká žhavým plynem uvnitř kupy takovým tempem – přibližně rychlostí 7 miliónů kilometrů za hodinu – že velké množství jejího vlastního plynu bylo zachyceno a vytaženo pryč. Astronomové to označují jako „svlékání galaxie“. Hvězdy představující pádící galaxii zůstávají nedotčeny na svých polohách a drží pohromadě v důsledku vzájemné přitažlivosti.
Roztrhaný proud plynu – modré rameno medůzy táhnoucí se na tomto snímku za galaxií ESO 137-001 – názorně ukazuje tento proces. Vlivem tlaku okolního prostředí došlo k vytažení značného množství plynu do mezigalaktického prostoru, pryč z jeho domova ve spirální galaxii. Tyto proudy plynu se následně formují do podoby mladých hmotných a horkých hvězd, které září v modrém a ultrafialovém světle.
Hnědé kouřové oblasti poblíž středu spirální galaxie jsou ovlivňovány podobným způsobem, ačkoliv se v tomto případě jedná o malé prachové částice – a nikoliv o plyn – které jsou vytahovány mezigalaktickým prostředím.
Z pohledu rodících se hvězd galaxie ESO 137-001 rozsévá svá semínka po vesmíru podobně jako pampeliška ve větru. Avšak galaxie tímto způsobem již přišla o vlastní stavební materiál pro vznik nových hvězd, tudíž v budoucnu se jejich početné formování neočekává. Díky studiu této prchající spirální galaxie a dalších podobných hvězdných ostrovů astronomové doufají, že lépe pochopí, jak probíhá vznik a vývoj galaxií a jejich hvězd.
Pořízená fotografie je rovněž zaplněna stovkami hvězd, které náleží do naší Galaxie. Ačkoliv ani v nejmenším nesouvisejí s galaxií ESO 137-001, tyto hvězdy a dvě načervenalé eliptické galaxie na snímku přispívají k pulzujícímu „životu“ v pozorované oblasti vesmíru.
Zdroj: http://chandra.harvard.edu/photo/2014/eso137/
autor: František Martinek