Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Přítomnost vodního ledu na asteroidech může být mnohem četnější, než jsme donedávna očekávali. Vyplývá to z nové studie dvou vědeckých týmů. Nejnověji přináší výzkum první důkazy přítomnosti vodního ledu a organických molekul na planetce 65 Cybele.
„Nové objevy naznačují, že tato oblast naší Sluneční soustavy obsahuje mnohem více vodního ledu, než jsme si mysleli,“ říká profesor Humberto Campins (University of Central Florida). „Tento fakt podporuje teorii, že planetky mohly v dávné minulosti při srážkách se Zemí dopravit na naši planetu značné množství vody a vystavět zde základní stavební kameny pro vznik a vývoj života.“
Planetka 65 Cybele je poněkud větší než asteroid 24 Themis – objekt, u něhož byla přítomnost vodního ledu zjištěna nedávno. Cybele má průměr 290 km, Themis měří 200 km. Obě planetky krouží kolem Slunce ve stejné oblasti mezi Marsem a Jupiterem.
Profesor Humberto Campins je oborník na komety a planetky. Ocenění mu přinesl článek publikovaný v časopise Nature, představující první důkazy přítomnosti vodního ledu a organických molekul na povrchu planetky Themis. Spolupracoval rovněž na několika výzkumných misích NASA a Evropské kosmické agentury ESA.
Planetku 24 Themis objevil 5. 4. 1853 italský astronom Annibale de Gasparis, který má „na svědomí“ objevy dalších 8 planetek. Themis krouží kolem Slunce ve vzdálenosti 2,71 až 3,55 AU (astronomických jednotek). Jeden oběh vykoná za 5,54 roku. Prostřednictví dalekohledu NASA s názvem Infrared Telescope Facility (Mauna Kea, Havajské ostrovy, průměr objektivu 3 m) bylo 7. 10. 2009 zjištěno, že povrch planetky je zcela pokryt ledem. Rovněž byla detekována přítomnost organických molekul.
Planetku 65 Cybele objevil 8. 3. 1861 německý astronom Ernst Tempel. Kolem Slunce obíhá v průměrné vzdálenosti 3,43 AU. Detailní výzkum planetky v oboru infračerveného záření ukázal, že objekt má podobné vlastnosti jako planetka Themis. Její povrch tak může být pokryt vrstvou jemného silikátového prachu smíchaného s vodním ledem a organickými molekulami.
Zdroj: http://news.ucf.edu/UCFnews/index?page=article&id=0024004107a42ec8a012b4426d5b3006632
autor: František Martinek