Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Rozsáhlé radarové mapování oblastí středních šířek na severní polokouli planety Mars ukazuje, že tlusté vrstvy ledu, ukryté pod ochranným filtrem kamenné drti, jsou zde docela běžné.
Schopnost sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) nepřetržitě mapovat oblasti těchto skrytých ledovců a ledem zaplněných údolí – poprvé potvrzených pomocí radaru před dvěma roky – podává informace, že zde mohly být tyto depozity zanechány jako pozůstatek z doby, kdy zdejší ledovec ustoupil.
Depozity podpovrchového ledu se táhnou v délkách stovek kilometrů v nerovné oblasti nazvané Deuteronilus Mensae, přibližně uprostřed mezi rovníkem a severním pólem Marsu. Jeffrey Plaut (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie) se svými spolupracovníky zhotovil mapu regionu s výskytem ledu pro prezentaci na 41. konferenci Lunar and Planetary Science Conference, která se konala tento týden poblíž Houstonu.
Pomocí přístroje Shallow Radar na palubě sondy MRO bylo uskutečněno více než 250 pozorování sledované oblasti, která se svou rozlohou rovná americkému státu Kalifornie.
„Zmapovali jsme celou oblast s vysokou hustotou pokrytí,“ říká Jeffrey Plaut. „Nejedná se o izolované útvary. V této oblasti radar detekoval tlusté vrstvy podpovrchového ledu na mnoha místech.“ Většinou se tyto oblasti nacházejí v okolí úpatí stolových hor či v blízkosti srázů a jsou uvězněny uvnitř údolí a kráterů.
Dále Jeffrey Plaut říká: „Předpokládá se, že celá oblast byla pokryta vrstvou ledu během odlišných klimatických period; a když se klima stalo sušším, tyto depozity zůstaly pouze v těch místech, kde byly zakryty vrstvami horniny, která chránila led před sublimací do atmosféry.“
Astronomové budou pokračovat v mapování výskytu ledu. Tyto ukryté zásoby jsou významnou částí známého ledu mimo oblast polárních čepiček. Led může obsahovat záznamy o podmínkách v okolním prostředí v době jeho ukládání, když se zde vytvořily velké zásoby ledu – jedná se o zajímavé možné cíle pro budoucí výzkumné mise, vybavené vrtnými soupravami.
Přístroj Shallow Radar zkonstruovala Italská kosmická agentura.
Podrobnější informace k obrázku:
Obrázek představuje mapu oblasti známé jako Deuteronilus Mensae na severní polokouli Marsu, na níž jsou modrou barvou vyznačeny lokality s objevenými depozity vodního ledu. Žluté čáry představují průměry oběžné dráhy sondy na povrch planety při jednotlivých obězích.
Více než 1 km tlustá vrstva ledu byla objevena v místech přiléhajících k příkrým útesům a svahům kopců, kde kamenné úlomky padající ze svahů zakrývají a chrání led před sublimací do atmosféry.
Podkladová mapa na tomto obrázku je stínovaný topografický reliéf, vytvořený pomocí laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter), který byl umístěn na sondě NASA s názvem Mars Global Surveyor. Střed obrázku má souřadnice 42,2° s. š. a 24,7° v. d. Zachycuje oblast o rozměrech 1050 x 775 km.
Zdroj: http://marsprogram.jpl.nasa.gov/mro/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=979
autor: František Martinek