Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Na tomto novém snímku z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) je vzácný vesmírný jev zvaný Einsteinův prstenec. To, co na první pohled vypadá jako jediná galaxie zvláštního tvaru, jsou ve skutečnosti dvě galaxie, které od sebe dělí velká vzdálenost. Bližší galaxie v popředí se nachází ve středu snímku, zatímco vzdálenější galaxie v pozadí se zdá být obtočena kolem bližší galaxie a vytváří prstenec.
Einsteinův prstenec vzniká, když je světlo z velmi vzdáleného objektu ohýbáno (neboli „čočkováno“) kolem masivního mezilehlého (neboli „čočkujícího“) objektu. To je možné, protože časoprostor, samotná struktura vesmíru, je zakřiven hmotou, a proto je ohýbáno i světlo procházející tímto prostorem. Efekt je příliš jemný na to, aby byl pozorovatelný na místní úrovni, ale někdy se stává jasně pozorovatelným, když se zabýváme zakřivením světla v obrovských, astronomických měřítkách. Například když je světlo z jedné galaxie ohýbáno kolem jiné galaxie nebo kupy galaxií.
Pokud jsou čočkovaný a čočkující objekt v dokonalém zákrytu, vzniká charakteristický tvar Einsteinova prstence. Ten se v závislosti na přesnosti zarovnání jeví jako úplný kruh (jak je vidět v úvodu článku) nebo částečný světelný kruh kolem čočkujícího objektu. Objekty, jako jsou tyto, jsou ideální laboratoří pro výzkum galaxií, které jsou příliš slabé a vzdálené, než abychom je jinak mohli pozorovat.
Čočkující galaxie ve středu tohoto Einsteinova prstence je eliptická galaxie, jak je patrné z jejího jasného jádra a hladkého těla. Tato galaxie patří do kupy galaxií s názvem SMACSJ0028.2-7537. Čočkovaný objekt obklopující eliptickou galaxii je spirální galaxie. Přestože byl její obraz deformován, protože její světlo cestovalo po své dráze kolem galaxie, jednotlivé hvězdokupy a plynné struktury jsou zřetelně viditelné.
Data z Webbova teleskopu použitá na tomto snímku byla pořízena v rámci průzkumu SLICE (Strong Lensing and Cluster Evolution), který vede Guillaume Mahler z Univerzity v Liège v Belgii a který tvoří mezinárodní tým astronomů. Cílem tohoto průzkumu je vysledovat 8 miliard let vývoje kup galaxií tím, že se zaměří na 182 kup galaxií pomocí Webbova přístroje Near-InfraRed Camera. Tento snímek zahrnuje také data ze dvou přístrojů Hubbleova vesmírného dalekohledu, Wide Field Camera 3 a Advanced Camera for Surveys.
Uprostřed obrázku se nachází eliptická galaxie, která je vidět jako oválná záře kolem malého jasného jádra. Kolem něj se vine široký světelný pruh, který vypadá jako spirální galaxie roztažená a pokřivená do prstence, jímž procházejí jasně modré čáry v místech, kde se spirální ramena protáhla do kruhů. Kolem prstence je na černém pozadí vidět několik vzdálených objektů.
Zdroj: https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2025/03/Webb_spies_a_spiral_through_a_cosmic_lens
autor: František Martinek