Webbův teleskop přiblížil živelný projev umírající hvězdy

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pořídil dosud nejpodrobnější snímek planetární mlhoviny NGC 1514 díky unikátním pozorováním ve střední oblasti infračerveného záření. Webbův snímek zvýrazňuje nuance mlhoviny, zejména její „rozmazané“ prachové prstence a „díry“ v centrální růžové oblasti, kde došlo k průniku materiálu. Dvě centrální hvězdy, které se na Webbově snímku jeví jako jedna, vytvářely tuto scénu po tisíce let - a budou v tom pokračovat další tisíce let.

Plyn a prach vyvržený umírající hvězdou v srdci galaxie NGC 1514 se podařilo zcela zaostřit díky datům ze středního infračerveného záření. Její prstence, které byly dříve detekovány pouze v infračerveném světle, nyní vypadají jako rozmazané chuchvalce uspořádané do spletitých obrazců a síť jasnějších děr v blízkosti centrální hvězdy ukazuje, kudy pronikl rychlejší materiál.

Prstence kolem NGC 1514 byly objeveny v roce 2010, ale nyní Webbův teleskop umožňuje vědcům komplexně prozkoumat bouřlivou povahu této mlhoviny.

Tato scéna se formuje již nejméně 4000 let - a bude se měnit ještě mnoho dalších tisíciletí. Ve středu se nacházejí dvě hvězdy, které se při Webbově pozorování jeví jako jedna a vynikají brilantními difrakčními hroty. Hvězdy se pohybují po těsné, protáhlé devítileté dráze a jsou zahaleny obloukem prachu znázorněným oranžovou barvou.

Jedna z těchto hvězd, která bývala několikanásobně hmotnější než naše Slunce, sehrála hlavní roli při vzniku této scény. Po odvržení vnějších vrstev hvězdy zůstalo pouze její horké, kompaktní jádro. Jako u bílého trpaslíka se její vítr urychlil a zároveň zeslábl, což mohlo vést k vymetení materiálu do tenkých slupek.

Pozorování Webbova teleskopu ukazují, že mlhovina svírá úhel 60 stupňů, takže vypadá jako vysypaná plechovka, ale mnohem pravděpodobnější je, že NGC 1514 má tvar přesýpacích hodin s uříznutými konci. Náznaky jejího sevřeného pasu hledejte poblíž levého horního a pravého dolního rohu, kde je prach oranžový a snáší se do mělkých tvarů písmene V. Když byla tato hvězda na vrcholu ztráty materiálu, mohl se k ní její průvodce velmi přiblížit, což vedlo k těmto neobvyklým tvarům. Namísto koule mohla tato interakce vytvořit prstence.

Ačkoliv je obrys NGC 1514 nejzřetelnější, přesýpací hodiny mají také „boky“, které jsou součástí jejich trojrozměrného tvaru. Mezi jejími prstenci hledejte matné, poloprůhledné oranžové obláčky, které mlhovině dodávají tělo.

Popis obrázku: To, co vypadá jako jedna velká jasná hvězda (ve skutečnosti jsou dvě), září jasně fialovými difrakčními hroty uprostřed velkého difúzního válce plynu a prachu, který je nakloněn doprava. Uprostřed je jasně růžový oblak v podobě chuchvalců, který zabírá asi 25 % záběru. Pod úhlem zhruba 60 stupňů jsou vidět dva velké prstence, které se zdají být spojené vlevo nahoře a vpravo dole. Okraje jsou hustší a tvoří mělký tvar písmene V, který směřuje dovnitř. Prstence se jeví vlevo nahoře a vpravo dole oranžové, vpravo dole a uprostřed jsou modré. Kolem těla je rozptýlený oranžový materiál. Černé pozadí vesmíru je poseto drobnými hvězdami a galaxiemi převážně v modré a žluté barvě. Oblasti, které Webbův teleskop nepozoroval, jsou podél horních okrajů, tenká svislice poblíž mlhoviny vlevo nahoře a v levém a pravém dolním rohu.

Zdroj: https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Directorates/Space_Science/(result_type)/images

autor: František Martinek