Webbův teleskop pořídil nové snímky Uranu, jeho prstenců a měsíců

Nové snímky z přístroje Near-Infrared Camera (NIRCam) na palubě vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) ukazují planetu Uran, její systém prstenců a některé z jeho 27 měsíců. Připojený Webbův snímek výtečně zachycuje sezónní severní polární čepičku Uranu, včetně světlé, bílé vnitřní čepičky a tmavého pruhu ve spodní části polární čepičky. Na tomto snímku jsou také viditelné matné vnitřní a vnější prstence Uranu, včetně nepolapitelného prstence Zeta – extrémně slabého a difuzního prstence nejblíže k planetě.

Uran je sedmá planeta od Slunce, která obíhá ve vzdálenosti asi 2,9 miliardy kilometrů. První planeta nalezená pomocí dalekohledu byla objevena v roce 1781 britským astronomem německého původu Williamem Herschelem.

Jeden den na Uranu trvá asi 17 hodin. Planeta oběhne kolem Slunce za 84 pozemských roků. Uran má třetí největší průměr ve Sluneční soustavě a je obklopen 13 slabými prstenci a 27 měsíci. V oboru viditelného světla, jak jej viděla kosmická sonda Voyager 2 v 80. letech minulého století, se Uran jevil jako klidná, pevná světle modrá koule. V oboru infračervených vlnových délek Webbův teleskop odhaluje zvláštní a dynamický ledový svět plný vzrušujících atmosférických útvarů.

„Jedním z nejpozoruhodnějších z nich je sezónní severní polární oblak planety,“ uvedli v prohlášení astronomové Webbova teleskopu. „Ve srovnání s fotografií z Webbova teleskopu ze začátku tohoto roku jsou některé detaily čepičky na těchto novějších snímcích lépe vidět. Mezi ně patří světlá, bílá vnitřní čepička a tmavý pruh ve spodní části polární čepičky směrem k nižším planetárním šířkám.“

„Několik jasných bouří lze také vidět poblíž a pod jižní hranicí polární čepičky,“ uvedli dále vědci. „Počet těchto bouří a jak často a kde se objevují v atmosféře Uranu, může být způsobeno kombinací sezónních a meteorologických vlivů.“

„Zdá se, že polární čepička je výraznější, když pól planety začíná směřovat ke Slunci; když se blíží slunovrat a dostává tedy více slunečního světla.“ Uran dosáhne svého dalšího slunovratu v roce 2028 a astronomové dychtivě sledují jakékoli možné změny ve struktuře těchto útvarů. Webbův teleskop pomůže rozluštit sezónní a meteorologické efekty, které ovlivňují bouře na Uranu, což je zásadní pro pomoc astronomům porozumět složité atmosféře planety.

Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/webb-images-uranus-rings-moons-12541.html a https://scitechdaily.com/infrared-insights-webbs-revolutionary-view-of-uranuss-hidden-rings/

autor: František Martinek