Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Tento snímek Zhúlóng, nejvzdálenější dosud objevené spirální galaxie, ukazuje její pozoruhodně dobře definovaná spirální ramena, centrální starou výduť a velký disk s rodícími se hvězdami, který se podobá struktuře Mléčné dráhy.
Astronomové objevili pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) ultramasivní spirální galaxii velkého formátu, která existovala pouhou jednu miliardu let po Velkém třesku. Tato galaxie, pojmenovaná Zhúlóng (Drak s pochodní), je nejvzdálenějším dosud známým kandidátem na galaxii s vybouleným diskem a spirálními rameny.
Astronomové předpokládají, že se velké spirální galaxie, jako je naše Mléčná dráha, formovaly několik miliard let. Během první miliardy let vesmírné historie byly galaxie pravděpodobně malé, chaotické a nepravidelného tvaru.
Webbův teleskop však odhaluje zcela jiný obraz. Detailní infračervené snímky teleskopu ukazují překvapivě hmotné a dobře strukturované galaxie v mnohem ranějším období, než se dosud předpokládalo, což vede astronomy k přehodnocení toho, jak a kdy se galaxie v raném vesmíru formovaly. Mezi tyto nové objevy patří Zhúlóng, dosud nejvzdálenější identifikovaná spirální galaxie, pozorovaná s rudým posuvem 5,2.
Navzdory tomuto ranému období vykazuje galaxie překvapivě vyspělou strukturu: centrální starou výduť, velký hvězdotvorný disk a spirální ramena – rysy typické pro blízké galaxie. „Zhúlóng vyniká tím, jak moc se podobá Mléčné dráze – tvarem, velikostí i hmotností,“ říká Mengyuan Xiao, postdoktorand na University of Geneva (UNIGE).
„Její disk se rozprostírá na vzdálenost více než 60 000 světelných let, což je srovnatelné s naší Galaxií, a obsahuje více než 100 miliard hvězd o hmotnosti Slunce. To z ní činí jeden z nejpřesvědčivějších analogů Mléčné dráhy, který byl kdy nalezen v tak raném období. A vyvolává nové otázky o tom, jak mohly masivní, dobře uspořádané spirální galaxie vzniknout tak brzy po Velkém třesku.“
Galaxie Zhúlóng byla objevena v rámci průzkumu PANORAMIC.
„Tento objev podtrhuje potenciál paralelních programů pro objevování vzácných, vzdálených objektů, které testují modely vzniku galaxií,“ řekla Christina Williamsová, astronomka z National Optical-Infrared Astronomy Research Laboratory (NOIRLab) a hlavní řešitelka programu PANORAMIC.
Dříve se předpokládalo, že vývoj spirálních struktur trvá miliardy let, a masivní galaxie měly ve vesmíru existovat až mnohem později, protože obvykle vznikají poté, co se menší galaxie časem spojí (galaktický kanibalismus).
„Tento objev ukazuje, jak Webbův teleskop zásadně mění náš pohled na raný vesmír,“ řekl profesor Pascal Oesch, astronom z UNIGE a spoluřešitel programu PANORAMIC.
Článek o objevu byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/zhulong-galaxy-13834.html
autor: František Martinek