Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nedávný výzkum astrochemika Ryana Fortenberryho (na fotografii) z University of Mississippi naznačuje, že kyselina glycerová [HOCH2CH(OH)COOH], stavební kámen života, může vznikat i ve vesmíru. Vědci odhalují stavební kameny života na Zemi tím, že znovu vytvářejí složité molekuly. Ze všech otázek, které si v posledních několika tisících letech klademe o vesmíru, vyniká nedávná publikace jednoho výzkumníka: „Je vesmír sladký nebo kyselý?“
Astrochemik Ryan Fortenberry, docent chemie a biochemie na University of Mississippi, ve spolupráci s Ralfem Kaiserem z University of Hawaii at Mānoa, studoval vznik jednoduché cukerné kyseliny v podmínkách podobných vesmírným. Tato molekula kyseliny glycerové je považována za „stavební kámen“ života. Jejich výzkum nedávno zveřejnil časopis Physics News. „Jde o zásadní otázku, kde vzniká život,“ řekl Fortenberry. „Odkud jsme se vzali?“
„Objev této molekuly nám říká, jak se můžeme dostat od vzniku atomů v jádru hvězd ke složitým biomolekulám, které nám umožňují uvažovat o samotném vesmíru.“
Kyselina glycerová je jednou z nejjednodušších cukerných kyselin a hraje klíčovou roli v metabolismu živých organismů na Zemi. Ačkoliv kyseliny, jako je ocet, jsou obvykle kyselé a cukry sladké, kyselina glycerová může být v závislosti na svém stavu obojí, řekl Fortenberry.
Překlenutí mezery v našem chápání
Bez ohledu na to, jak molekula chutná, její vznik vyplňuje důležitou mezeru v našem chápání vzniku života, řekl Fortenberry. Tato mezera se nachází mezi malými molekulami, jako jsou ty, které se studují v prebiotické chemii – studiu chemických reakcí, které předcházely inteligentnímu životu a mají 4 až 14 atomů – a velkými molekulami, které mohou mít až 4 000 atomů.
„V rámci astrochemie existuje velký rozpor mezi tím, co nazýváme prebiotickou chemií a biochemií,“ řekl Fortenberry. „Z biochemie víme, že pokud dokážeme vytvořit tyto malé biomolekuly, tyto malé prebiotické molekuly, složí se dohromady do velkých biochemických látek.“
A právě zde přichází na řadu kyselina glycerová. Je to jedna z chemických látek na pomezí – ani velká, ani malá – která ukazuje, že prebiotické molekuly se mohou spojit a stát se biochemickými látkami.
„Je to jako kdyby prebiotické molekuly byly tyčky, listy a šišky a biochemické molekuly byly strom,“ řekl Fortenberry. „My máme ty kousky. Jak je poskládáme dohromady? Abychom pokračovali v analogii, tato molekula je větev. Má listy. Má listy a klacíky. Jsou na ní šišky. Není to strom, ale je to větev a my můžeme vzít větve, spojit je dohromady a vytvořit strom.“
Kyselina glycerová ve vesmíru: Krok k pochopení vzniku života
Pochopení toho, že kyselina glycerová může vznikat ve vesmíru, je podle něj klíčem k odhalení záhady vzniku života na Zemi. Pokud se kyselina glycerová může tvořit v plynných mračnech ve vesmíru – například v regionu Sagittarius B2, velkém mračnu ve středu naší Galaxie – pak mohou být molekuly nezbytné pro život ve vesmíru běžnější, než se dosud předpokládalo.
Na obrázku je barevný kompozitní snímek galaktického centra a regionu Sagittarius B2, jak jej vidí průzkum ATLASGAL. V centru Mléčné dráhy se nachází supermasivní černá díra, jejíž hmotnost je více než čtyřmilionkrát větší než hmotnost našeho Slunce. Od Země je vzdálena asi 25 000 světelných let. Sagittarius B2 (Sgr B2) je jedním z největších oblaků molekulárního plynu v Mléčné dráze. Tato hustá oblast leží v blízkosti galaktického centra a je bohatá na mnoho různých mezihvězdných molekul. Na tomto snímku jsou červeně znázorněna data ze submilimetrové vlnové délky ATLASGAL, která jsou překryta pohledem na oblast v infračerveném světle ze sondy MSX (Midcourse Space Experiment), a to zeleně a modře. Sagittarius B2 je jasná oranžovočervená oblast vlevo uprostřed snímku, která se nachází ve středu galaktického centra.
„Studie naznačuje, že molekuly, jako je kyselina glycerová, mohly být syntetizovány v molekulárních mračnech a možná i v oblastech formování hvězd předtím, než se dostaly na Zemi prostřednictvím komet nebo meteoritů, a přispěly tak ke vzniku stavebních kamenů života,“ uvedl profesor Ralf Kaiser. „Pochopení toho, jak tyto molekuly ve vesmíru vznikají, má zásadní význam pro odhalení záhad vzniku života.“ To by mohlo znamenat, že podmínky pro vznik života na Zemi nemusí být anomálií, ale pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo.
„Každý atom v našem těle, který není vodíkem – každý atom ve vašem těle, v mém těle, na tomto stole, na celé planetě – vše, co není vodíkem, vzniklo v určitém okamžiku za posledních 13 miliard let ve hvězdách,“ řekl Ralf Kaiser. „Z těchto atomů se staly molekuly a my přesně nevíme, jak to pokračuje, ale nakonec se z toho vytvořily velké molekuly. Z těchto molekul se vytvořily buňky, z buněk tkáně, z tkání orgány a z orgánů organismy. Tato molekula (kyselina glycerová) je důležitá, protože je jedním ze stupňů na tomto žebříčku.“
Zdroj: https://scitechdaily.com/did-life-begin-in-space-the-surprising-discovery-of-a-crucial-sugar-acid/ a https://olemiss.edu/news/2024/09/sweet-sour-space/index.html
autor: František Martinek