Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Skvělá nová kamera, nainstalovaná na Hubblův kosmický dalekohled HST v průběhu servisní mise v květnu 2009, pořídila doposud nejdetailnější fotografie rodících se hvězd ve vybrané části spirálního ramene blízké galaxie M 83.
Galaxie přezdívaná též „Jižní větrník“ je známá mnohem intenzivnější tvorbou hvězd než například naše Galaxie, především v oblasti jejího jádra. Neobyčejně ostré „oko“ kamery WFC3 (Wide Field Camera 3) zachytilo stovky mladých hvězdokup, pradávných shluků kulových hvězdokup a stovky tisíc individuálních hvězd, ponejvíce modrých a červených veleobrů.
V pravé části obrázku je detailní pohled Hubblova dalekohledu na bezpočet hvězd v blízkosti galaktického jádra – viz jasná bělavá oblast v pravé části snímku. Fotografie celé galaxie, pořízené širokoúhlou kamerou na dalekohledu o průměru 2,2 m (Evropská jižní observatoř ESO, La Silla, Chile), je vidět na levém snímku. Bílý čtverec zde vyznačuje oblast, vyfotografovanou pomocí kamery na HST.
Široký rozsah vlnových délek, na nichž pracuje kamera WFC3 (od ultrafialového až po blízké infračervené záření), umožnil odhalit hvězdy na nejrůznějších stupních vývoje, což dovolilo astronomům analyzovat historii formování hvězd v této galaxii.
Fotografie odhalila v nevídaném detailu současnou intenzivní tvorbu hvězd v této proslulé spirální galaxii. Nejnovější generace hvězd vznikaly převážně ve hvězdokupách na okrajích proudů tmavého prachu, kopírujících spirální ramena. Tyto nejmladší hvězdy, jejichž věk je pouhých několik miliónů roků, „protrhly“ své prachové obálky (tzv. kokony) a vytvořily bubliny červeně zářícího plynného vodíku.
Takto vytvořené oblasti dodávají spirálním ramenům vzezření barevného ementálu. Postupně prudký hvězdný vítr (proud nabitých částic), unikající z mladých hvězd, odfouknul plyn do větší vzdálenosti a odhalil tak modré hvězdokupy. Stáří těchto hvězd je 1 až 10 miliónů roků. Starší hvězdy nejsou tak modré.
Proud plynu a prachu, rozdělující galaktické jádro napříč, může podněcovat tvorbu hvězd v jádru galaxie. Materiál je usměrňován do galaktického centra, kde se nachází nejaktivnější místo, pokud se týká vzniku hvězd. Nejzářivější hvězdokupy jsou rozmístěny podél spirálních ramen v blízkosti jádra galaxie.
Pomocí kamery WFC3 byly v galaxii rovněž identifikovány četné pozůstatky explodovaných hvězd. Na fotografii lze spatřit zhruba 60 pozůstatků po explozi supernovy (zániku hmotné hvězdy), což je 5krát více, než bylo v této oblasti známo dříve. Studiem těchto pozůstatků mohou astronomové lépe porozumět vlastnostem předchůdců supernov, které jsou zodpovědné za produkci a rozptýlení většiny těžkých kovů uvnitř galaxie.
Galaxie M 83, která se nachází na jižní polokouli, je často srovnávána s galaxií M 51, přezdívanou Vírová galaxie, nacházející se na severní polokouli. Promítá se do souhvězdí Hydry a od Země je vzdálena 15 miliónů světelných roků (je tedy dvakrát blíže než galaxie M 51).
Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2009/29/image/a/
autor: František Martinek