Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Astronomové předpokládají, že novy, hvězdné exploze bílých trpaslíků bohaté na kyslík, neon a hořčík, jsou významnými zdroji fosforu, klíčového pro život na Zemi. Tento model předpovídá, že abundance fosforu dosáhla vrcholu asi před 8 miliardami let, což je v souladu s formováním Sluneční soustavy, a navrhuje použití chlóru jako budoucího pozorovacího cíle.
Po Velkém třesku se téměř všechna hmota ve vesmíru skládala z vodíku. Další prvky vznikly později jadernými reakcemi uvnitř hvězd nebo když hvězdy explodovaly při událostech známých jako novy nebo supernovy. Ale existuje celá řada hvězd a různé způsoby, jak mohou explodovat. Astronomové se stále snaží zjistit, které procesy byly důležité při vytváření množství prvků, které vidíme ve vesmíru.
V nové studii Kenji Bekki z University of Western Australia a Takuji Tsujimoto z National Astronomical Observatory of Japan navrhli nový model založený na kyslíko-neonových novách, označovaných jako „ONe nova“, aby vysvětlili množství fosforu. ONe nova vznikne, když se hmota nahromadí na povrchu bílého trpaslíka bohatého na kyslík-neon-hořčík a je zahřátá do té míry, že zažehne výbušnou jadernou fúzi.
Model předpovídá, že v ONe nově se uvolní velké množství fosforu a že počet nov bude záviset na chemickém složení hvězd, konkrétně na obsahu železa. Výzkumníci odhadují, že počet nov ONe dosáhl vrcholu asi před 8 miliardami let, což znamená, že fosfor by byl snadno dostupný, když se Sluneční soustava začala formovat asi před 4,6 miliardami let.
Model předpovídá, že ONe nova bude produkovat zvýšené množství chlóru podobné zvýšení fosforu. Zatím není dostatek pozorovacích dat pro chlór, která by to potvrdila, a poskytuje testovatelnou hypotézu pro ověření platnosti modelu ONe novy. Budoucí pozorování hvězd ve vnější části naší Galaxie poskytnou data potřebná k tomu, abychom zjistili, zda předpovězená závislost na železe a zlepšení pozorování chloru odpovídají realitě, nebo zda je potřeba přehodnocení.
autor: František Martinek