Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Astronomové předpokládají, že novy, hvězdné exploze bílých trpaslíků bohaté na kyslík, neon a hořčík, jsou významnými zdroji fosforu, klíčového pro život na Zemi. Tento model předpovídá, že abundance fosforu dosáhla vrcholu asi před 8 miliardami let, což je v souladu s formováním Sluneční soustavy, a navrhuje použití chlóru jako budoucího pozorovacího cíle.
Po Velkém třesku se téměř všechna hmota ve vesmíru skládala z vodíku. Další prvky vznikly později jadernými reakcemi uvnitř hvězd nebo když hvězdy explodovaly při událostech známých jako novy nebo supernovy. Ale existuje celá řada hvězd a různé způsoby, jak mohou explodovat. Astronomové se stále snaží zjistit, které procesy byly důležité při vytváření množství prvků, které vidíme ve vesmíru.
V nové studii Kenji Bekki z University of Western Australia a Takuji Tsujimoto z National Astronomical Observatory of Japan navrhli nový model založený na kyslíko-neonových novách, označovaných jako „ONe nova“, aby vysvětlili množství fosforu. ONe nova vznikne, když se hmota nahromadí na povrchu bílého trpaslíka bohatého na kyslík-neon-hořčík a je zahřátá do té míry, že zažehne výbušnou jadernou fúzi.
Model předpovídá, že v ONe nově se uvolní velké množství fosforu a že počet nov bude záviset na chemickém složení hvězd, konkrétně na obsahu železa. Výzkumníci odhadují, že počet nov ONe dosáhl vrcholu asi před 8 miliardami let, což znamená, že fosfor by byl snadno dostupný, když se Sluneční soustava začala formovat asi před 4,6 miliardami let.
Model předpovídá, že ONe nova bude produkovat zvýšené množství chlóru podobné zvýšení fosforu. Zatím není dostatek pozorovacích dat pro chlór, která by to potvrdila, a poskytuje testovatelnou hypotézu pro ověření platnosti modelu ONe novy. Budoucí pozorování hvězd ve vnější části naší Galaxie poskytnou data potřebná k tomu, abychom zjistili, zda předpovězená závislost na železe a zlepšení pozorování chloru odpovídají realitě, nebo zda je potřeba přehodnocení.
autor: František Martinek