Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Astronomové objevili pomocí dalekohledů na Mauna Kea (Havajské ostrovy) mimořádně vzácný případ čtyřnásobného hvězdného seskupení – čtyřhvězdy. Hvězdy v něm obíhají navzájem kolem sebe v prostoru nepatrně větším, než je průměr oběžné dráhy planety Jupiter kolem Slunce. Toto kvarteto vypadá jako světelná skvrna; avšak když ji pozorujeme největšími dalekohledy světa, zjistíme, že se ve skutečnosti jedná o čtyři samostatné hvězdy, uspořádané do dvou párů. Astronomové nyní chtějí zjistit, zda se hvězdy zrodily již v této podobě či se dohromady spojily v hustém plynném disku v období jejich mládí.
Astronomové zjistili, že hvězda s katalogovým označením BD -22°5866´´ je ve skutečnosti mimořádně vzácný systém čtyř velmi blízko obíhajících hvězd. Objev ohlásila Evgenya Shkolnik (University of Hawaii´s Institute for Astronomy a NASA Astrobiology Institute) dne 8. 1. 2008 na výroční konferenci Americké astronomické společnosti v Austinu.
Z pozorování vyplývá, že dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe rychlostí 133 km/s, zatímco druhý pár krouží kolem sebe podstatně nižší rychlostí 52 km/s. Když astronomové vzali v úvahu tyto oběžné rychlosti a hmotnosti jednotlivých hvězd, byli schopni vypočítat maximální rozměry jejich mimořádně těsných drah.
Hvězdy první dvojice oběhnou navzájem kolem sebe za dobu kratší než 5 dnů po drahách o poloměru nejvýše 0,06 AU (tj. asi 9 miliónů km). Druhý pár obíhá navzájem kolem sebe v periodě kratší než 55 dnů po drahách s maximálním poloměrem 0,26 AU (tj. asi 39 miliónů km). Obě hvězdné dvojice krouží navzájem kolem sebe v průměrné vzdálenosti 5,8 AU (tj. asi 870 miliónů km). To je vzdálenost jen o málo větší, než je vzdálenost planety Jupiter od Slunce. Jeden oběh kolem sebe vykonají obě dvojice hvězd za dobu kratší než 9 roků.
„Mimořádně těsná konfigurace tohoto hvězdného systému nás vede k závěru, že zde mohl existovat jeden plynný disk, který svým vlivem během prvních 100 000 let vývoje přinutil tyto hvězdy obíhat po takto blízkých oběžných drahách. Hvězdy nemohly vzniknout tak blízko sebe. Toto je první důkaz existence disku, zcela obklopujícího čtyři hvězdy,“ říká Evgenya Shkolnik.
Data byla získána pomocí dalekohledu Keck I s objektivem o průměru 10 m, a rovněž dalekohledem Canada-France-Hawaii Telescope o průměru 3,6 m. Oba jsou umístěny na Mauna Kea. Každý z dalekohledů je vybaven spektrografem s vysokým rozlišením, schopným rozložit světlo hvězd na jednotlivé barvy, tzv. spektrum.
Čtyřnásobný hvězdný systém se nachází ve vzdálenosti 166 světelných let a najdeme jej v jižní části souhvězdí Vodnáře. Ačkoliv tuto hvězdnou soustavu s označením BD -22°5866´´ nemůžeme spatřit pouhým okem, je dostatečně jasná a bude pečlivě sledována k přesnému určení oběžných drah jednotlivých složek čtyřhvězdy. Astronomové tak mohou získat doposud nedosažitelné informace o fyzikálních poměrech a získat klíč k rozluštění dalších záhad hvězdného vývoje.
Zdroj: http://www.ifa.hawaii.edu/info/press-releases/AAS-Jan08/Shkolnik-AAS-1-08.html
autor: František Martinek