Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nová data shromážděná pojízdnou vědeckou laboratoří Curiosity naznačují existenci hydrotermální aktivity v kráteru Gale na rudé planetě Mars v dávné minulosti. Rozšiřuje to rozmanitost obyvatelných podmínek v dávnějších dobách. Informují o tom astronomové v nové studii. Vědci zjistili, že koncentrace chemických prvků zinku a germania zde jsou 10× až 100× vyšší v porovnání s typickou marťanskou kůrou.
Zinek a germanium se obvykle nacházejí společně v tekutinách o vysokých teplotách a často se vyskytují společně na Zemi právě v hydrotermálních usazeninách obsahujících síru. Vysoké koncentrace zinku a germania v kráteru Gale mohou být docela dobře vysvětleny hydrotermální aktivitou, která se vyskytovala v této oblasti. Předpokládá to Jeff Berger, geolog na University of Guelph v Ontariu, Kanada a hlavní autor nové studie publikované v Journal of Geophysical Research: Planets, a journal of the American Geophysical Union.
Extrémní termální prostředí na Zemi poskytují domov rozmanitým druhům mikrobiálního života adaptovaného na tyto podmínky. Některé tyto organismy, jejich vývoj je předpokládán pro planetu Mars, mohly existovat na Zemi v prvotních fázích vývoje naší planety.
Důkazy možné hydrotermální aktivity byly nalezeny i dalšími pojízdnými laboratořemi v jiných lokalitách na povrchu rudé planety, a také v meteoritech pocházejících z Marsu. Astronomové rovněž využili počítačové simulace, laboratorní experimenty a výzkum hydrotermálních míst na Zemi, aby lépe pochopili potenciální možnosti dávné hydrotermální aktivity na Marsu.
Nyní s možnými důkazy hydrotermálních podmínek kdysi přítomných uvnitř nebo poblíž kráteru Gale učinila pojízdná laboratoř Curiosity další krok k určení, zda existovaly příznivé podmínky pro výskyt mikrobiálního života na Marsu. Hydrotermální depozity jsou velmi pravděpodobně zakonzervovaným důkazem mikrobiálního života nebo jeho předchůdců.
„Máme zde teplotní a chemické podmínky – prostředí příznivé pro vznik a přetrvávání života,“ říká Jeff Berger.
Tato nová měření byla provedena pomocí vědeckého přístroje Alpha Particle X-Ray Spectrometer (APXS) na palubě roveru Curiosity, který provádí výzkum vyvýšeniny Mount Sharp uvnitř kráteru Gale, což je oblast přistání pojízdné laboratoře.
Vznik kráteru Gale se datuje do období před 3,5 až 3,8 miliardami roků v důsledku srážky Marsu s velkým meteoritem v rané fázi vývoje rudé planety. V průběhu několika stovek miliónů roků po impaktu byl kráter zanesen 1 až 2 kilometry tlustou vrstvou sedimentů naplavených z kráterových valů. Předcházející výzkumy poskytly důkazy, že proces zanesení kráteru vrstvou sedimentů byl spojen s jezerem a s přítoky, které pravděpodobně existovaly s malými přestávkami tisíce až milióny roků.
„Záznamy v horninách usazených v kráteru Gale jsou rozhodující pro určení, zda na Marsu existovalo příznivé prostředí pro mikrobiální život. Nové výzkumy osvětlují to, co se mohlo přihodit před a následně po vytvoření jezera,“ doplňuje Ashwin Vasavada, vědecký pracovník mise Curiosity z NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie, který nebyl součástí výzkumného týmu publikujícího novou studii.
Při jejím vypracování vědci použili data z vědeckého přístroje APXS, který se nachází na pohyblivém ramenu robota Curiosity k určení obsahu 16 hlavních, méně zastoupených a stopových chemických prvků včetně zinku v horninách kráteru Gale, a dále data z přístroje Chemistry and Mineralogy instrument na palubě Curiosity, který analyzoval odebrané získané pomocí vrtáku.
Při analýze odebraných vzorků byli vědci překvapeni zjištěním přítomnosti zinku a germania v koncentracích až 100× vyšších, než je jejich průměrný obsah v marťanských meteoritech, a dokonce 300× vyšších v jednotlivých žílách. Přítomnost zinku a germania nacházejících se společně v tak vysokých koncentracích ukazuje na pravděpodobnou hydrotermální aktivitu v kráteru.
Pokud cílová oblast na Marsu obsahovala dostatečné množství vody, když došlo k vytvoření kráteru Gale v důsledku velkého impaktu, jeho kinetická energie mohla způsobit zahřátí kůry a cirkulaci kapaliny v hydrtermálním systému, což mohlo vést ke zkoncentrování zinku a germania.
Zdroj: https://phys.org/news/2017-08-elevated-zinc-germanium-bolster-evidence.html
autor: František Martinek