Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Vodu na Zemi donesly planetky – ne komety
27.07.2012
Zda byly zdrojem vody na Zemi komety nebo asteroidy, je téma, které bylo dlouhou dobu námětem debat astronomů. Nyní byl na základě analýzy složení meteoritů vysloven názor, že pozemská voda nemá původ ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, ale zdá se být pravděpodobnější, že ji na Zemi dopravily asteroidy.
Meteority známé jako uhlíkaté chondrity zřejmě dopravily na naši planetu vodu a další těkavé látky, jako je dusík, uhlík či vodík. Za účelem zjištění, zda mateřskými tělesy uhlíkatých chondritů byly komety či planetky, provedla skupina astronomů, jejímž vedoucím byl Conel Alexander z Carnegie Institution of Washington, měření množství deuteria – těžkého izotopu vodíku – v 86 vzorcích chondritů nalezených na Zemi.
Čím dále od Slunce objekt vznikal, tím více deuteria obsahuje. Chondrity, které Conel Alexander zkoumal, jak se ukázalo, obsahovaly podstatně méně deuteria než komety, což signalizuje, že s větší pravděpodobností mají původ blíže ke Slunci než komety, které vznikly v mrazivých oblastech ve vnější části Sluneční soustavy. „Chondrity pravděpodobně vznikaly blíže ke Slunci,“ říká Conel Alexander. „Zřejmě v oblasti hlavního pásu asteroidů, který se rozkládá v široké oblasti mezi drahami planet Mars a Jupiter.“
Navzdory tomuto objevu zjištění přesného místa, kde tyto chondrity vznikly, zůstává otevřenou otázkou, na kterou je mimořádně těžké odpovědět, říká Fred Ciesla, vědecký pracovník University of Chicago, Illinois, který prováděl modelovaní vzniku planet. „Nemůžeme říci, že vznikly zrovna tady, v této oblasti a zde se nacházely po dobu 4,5 miliardy roků. V průběhu času mohly změnit svoji polohu.“
Nicméně výzkum komety Hartley 2 vede naopak k závěru, že vodu dopravily na Zemi komety z Kuiperova pásu, které v počátcích vývoje Sluneční soustavy – v období velkého bombardování – dopadaly na Zemi a přispěly k vytvoření zásob vody na naší planetě.
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn22061-earths-water-piggybacked-on-asteroids-not-comets.html a http://www.kommet.cz/page.php?al=komety_zdrojem_pozemsko_vody
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz