VISTA odhaluje skrytá tajemství kočky kosmické

ESO 017/10 tisková zpráva

Mlhovina kočičí tlapka, NGC 6334, je obrovská hvězdná porodnice, rodiště stovek hmotných hvězd. Na tomto nádherném snímku pořízeném v IR oboru novým přehlídkovým dalekohledem ESO/VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy, Paranal Observatory, Chile) bylo odhaleno několik dosud neznámých mladých hvězd, jejichž infračervené záření proniká skrze prach a zářící plyn. 

Směrem do centra Mléčné dráhy, 5 500 světelných let od Země v souhvězdí Štíra (Sco), se nachází rozsáhlá mlhovina Kočičí tlapka o průměru kolem 50 světelných let. Ve viditelném světle jsou plyn a prach ozařovány mladými horkými hvězdami a nabývají typických obrysů, které mlhovině daly její jméno. Mlhovinu ve viditelném světle zobrazil nedávno s vysokým rozlišením například přístroj ESO Wide Field Imager (WFI, La Silla Observatory, eso1003). NGC 6334 patří k nejaktivnějším hvězdným porodnicím v Galaxii.

Dalekohled VISTA, poslední přírůstek do arzenálu přístrojů na observatoři Paranal (Atacama, Chile), je největším přehlídkovým teleskopem na světě (eso0949). Pracuje v infračerveném oboru zářeni (IR) a dokáže prohlédnout skrze většinu prachu, který mlhovině sice dodává její krásu, ale astronomům spíše brání ve výhledu. Může tak odhalit objekty skryté jiným přístrojům, určeným pro viditelné světlo. Zatímco viditelné světlo je mezihvězdným prachem rozptylováno a absorbováno, infračervené záření takovým prostředím lépe prochází.  

VISTA je vybaven primárním zrcadlem o průměru 4,1 m a největší IR kamerou, jakou byl kdy osazen jakýkoliv astronomický teleskop. Spolu se čtveřicí dalekohledů VLT sdílí VISTA unikátní meteorologické a klimatické podmínky hory Paranal. Díky tomuto výkonnému zařízení mohli astronomové v centru mlhoviny spatřit ‘porodní bolesti’ doprovázející zrod hvězd desetkrát větších než Slunce. Pohled v IR oboru je nápadně odlišný od viditelného. Díky ‘vymazání’ stínícího prachu se astronomové mohou dozvědět mnoho o formování a vývoji těchto hvězd v prvních milionech let jejich života. Široké zorné pole dalekohledu VISTA navíc umožňuje zobrazit celou oblast zrodu hvězd na jednom snímku mnohem čistěji a jasněji než dřív.  

Snímek je doslova zaplněn nespočetnými hvězdami Mléčné dráhy, které jsou prokládány pásy tmavých prachových oblaků pozorovatelných vůbec poprvé (vrstva prachu je v těchto místech tak mohutná, že odstiňuje také IR záření, na které je citlivá kamera teleskopu VISTA). Na mnoha místech, například poblíž středu snímku, nalezneme naoranžovělé struktury, které jsou známkou přítomnosti aktivních hvězd a s nimi spojených jetů. Ale jen o něco dále spatří oko dalekohledu VISTA ‘obnažené’ jen o málo starší hvězdy prozrazující procesy, kterými tyto stálice procházejí na nestabilní cestě prvními několika miliony let svého života od zažehnutí nukleární fůze v jejich nitru.

Dalekohled VISTA v současnosti spolupracuje na několika velkých přehlídkových projektech jižní oblohy, jejichž dokončení zabere několik následujících let. Velké zrcadlo, citlivá kamera, široké zorné pole a snímky té nejvyšší kvality dělají z teleskopu VISTA nejvýkonnější přehlídkový dalekohled světa. A tento úžasný snímek ukazuje, že VISTA nedá astronomům odpočinout od zpracování dat, která by jinak vůbec nezískali. ‘Kočko, z pytle ven!’

Zdroj

 
Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

• více o dalekohledu VISTA

Kontakty

Richard Hook; Survey Telescopes PIO; ESO; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz