VISTA – hluboký pohled do modré laguny

ESO 001/11 tisková zpráva

Nový infračervený záběr mlhoviny Laguna byl pořízen v rámci průzkumu Mléčné dráhy pomocí dalekohledu VISTA (ESO, Paranal, Chile). Jedná se o malý kousek mnohem většího originálního snímku celé rozsáhlé oblasti v okolí známé mlhoviny, a snímek sám je pouze drobnou částí mohutné přehlídky.

Astronomové v současnosti využívají dalekohled VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) mimo jiné ke hledání proměnných objektů v centrálních oblastech Galaxie a k jejich dosud nejpřesnějšímu zmapování. Snímek prezentovaný zde byl pořízen v rámci mohutné přehlídky označované zkratkou VVV  (VISTA Variables in the Via Lactea) [1]. Záběr zachycuje hvězdnou porodnici známou jako mlhovina Laguna (aka M 8, viz např. eso0936), která se nachází asi 4 až 5 tisíc světelných let od nás směrem do souhvězdí Střelce.

Pozorování v tepelném (infračerveném) oboru spektra astronomům umožňuje prohlédnout skrze závoje prachu, které jinak brání pohledu ve viditelném světle. Vlnové délky viditelného světla jsou totiž srovnatelné s rozměry prachových částic, které jej díky tomu výrazně rozptylují. Delší vlny infračerveného záření však stejným prostředím procházejí bez problémů. Dalekohled VISTA, s primárním zrcadlem o průměru 4,1 m, je největší přehlídkový dalekohled světa a je určen k rychlým přehlídkám velmi vzdálených a velkých oblastí oblohy v oboru blízkého infračerveného záření. Je proto ideálním přístrojem například pro studium vzniku hvězd.

Hvězdy vznikají v obřích molekulárních mračnech plynu a prachu, které se shlukují vlastní gravitací. Mlhovina Laguna je však také domovem mnoha kompaktnějších oblastí kolabujícího plynu a prachu, známých jako Bokovy globule (Bok globules) [2]. Materiál v těchto globulích je tak hustý, že i v infračerveném záření může plně odstínit světlo hvězd v pozadí. Nejznámějším tmavým útvarem v mlhovině, po kterém je také pojmenována, je však pruh prachu ve tvaru laguny, který se táhne přes zářící oblaka plynu.

Tím, co nutí mlhovinu zářit tak jasně, je intenzivní ultrafialové záření vydávané mladými hvězdami. V mlhovině Laguna však můžete nalézt mnohem mladší hvězdné novorozence. V mlhovině byly detekovány velmi mladé hvězdy, jenž jsou stále ještě obklopeny primordiálními prachoplynnými disky. Tyto hvězdy čas od času vyvrhují materiál ze svých polárních oblastí. Pokud se takový výtrysk v prostoru setká s okolním plynem, vzniknou krátce žijící jasné podlouhlé útvary známé jako HH objekty (Herbig–Haro objects) [3], které usnadňují nalezení svých původců – mladých hvězd. Za posledních pět let bylo v mlhovině Laguna nalezeno několik HH objektů, což znamená, že proces formování hvězd je zde v plném proudu.

Zdroj

Poznámky

[1] Tato přehlídka je jednou ze šesti v současnosti prováděných pomocí teleskopu VISTA. Jejím úkolem je po dobu pěti let snímat centrální části Mléčné dráhy a hledat množství nových proměnných objektů.

[2] Bart Bok byl Holadsko-Americký astronom, který většinu své profesní kariéry strávil v USA a v Austrálii. Byl prvním, kdo si povšiml tmavých skvrn v oblastech hvězdné tvorby (které dnes nesou jeho jméno), a předpokládal, že tyto útvary by mohly být spojeny s nejranějšími stádii formování hvězd. Pozorování ukrytých hvězdných novorozenců uvnitř těchto útvarů bylo možné provést až o několik desetiletí později pomocí zobrazování v infračerveném oboru.    

[3] Ačkoliv astronomové George Herbig a Guillermo Haro nebyli první, kdo si těchto objektů povšiml, byli to oni, kdo jako první detailně studovali jejich spektra. Na základě těchto pozorování rozeznali, že se nejedná o pouhé chomáče plynu a prachu odrážející světlo či svítící po ozáření ultrafialovým zářením mladých hvězd, ale že jde o úplně nový typ objektu spojeného s tvorbou hvězd.

Další informace

Vědecký tým přehlídky VVV: Dante Minniti (Universidad Catolica, Chile), Phil Lucas (University of Hertfordshire, UK), Ignacio Toledo (Universidad Catolica) a Maren Hempel (Universidad Catolica).

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

• snímky dalekohledu VISTA
• přehlídka VVV

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba