Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Více než 5 000 tun kosmického prachu každoročně dopadne na Zemi
24.04.2021
Každý rok na naši planetu dopadá prach z komet a asteroidů. Tyto meziplanetární prachové částice prolétají naší atmosférou a dávají vzniknout úkazům lidově označovaným jako „padající hvězda“. Některé z nich dosáhnou zemského povrchu v podobě mikrometeoritů.
V rámci mezinárodního programu prováděli téměř 20 roků výzkum vědci z CNRS (Centre national de la recherche scientifique), Université Paris-Saclay a National museum of natural history za podpory Francouzského polárního institutu a zjistili, že každoročně dosáhne zemského povrchu 5 200 tun mikrometeoritů. Studie je dosažitelná od 15. dubna 2021 v časopise Earth & Planetary Science Letters.
Mikrometeority vždycky padaly na naši planetu. Tyto meziplanetární prachové částice z komet a asteroidů mají velikost od několika setin až po několik desetin milimetru. Prolétají skrz zemskou atmosféru a dopadají na zemský povrch.
Shromažďování a analýzu těchto mikrometeoritů během šesti expedic pod vedením CNRS vedl vědecký pracovník Jean Duprat. Pro výzkum obsadili v průběhu uplynulých dvou desetiletí místo poblíž francouzsko-italské stanice Concordia (Dome C), která se nachází 1 100 km od pobřeží Adélia Land v srdci Antarktidy. Oblast Dome C je ideálním místem sběru z důvodu absence pozemského prachu.
Tyto expedice shromáždily dostatek mimozemských částic (o rozměrech 30 až 200 mikrometrů) ke změření jejich ročního toku, který koresponduje s hmotností přírůstku na Zemi na čtvereční metr za rok.
Jestliže jsou tyto závěry aplikovány na celou planetu, pak celkový tok mikrometeoritů představuje 5 200 tun za rok. To je hlavní zdroj mimozemské hmoty na naší planetě, daleko před mnohem většími objekty, jako jsou meteority, pro které je tok hmoty menší než 10 tun za rok.
Porovnání toku mikrometeoritů s teoretickými předpoklady potvrzuje, že většina mikrometeoritů pravděpodobně pochází z komet (80 %) a zbytek má původ v asteroidech. To je cenná informace k lepšímu porozumění úloze, kterou hrály tyto meziplanetární prachové částice při zásobování mladé Země vodou a uhlíkatými molekulami.
Zdroj: https://phys.org/news/2021-04-tons-extraterrestrial-fall-earth-year.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz