Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Použitím přístroje MUSE (Multi-Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO v Chile astronomové pořídili nádherný snímek spirální galaxie s příčkou Messier 61 (zkráceně M61).
Hvězdný ostrov M61 se nachází ve vzdálenosti přibližně 52,5 miliónu světelných roků od Země a jeho poloha se promítá do souhvězdí Panny.
Galaxie se zdánlivou jasností 10,2 magnitudy je nejsnadněji pozorovatelná v průběhu měsíce května a může být viditelná i při použití malého dalekohledu.
Messier 61 má zhruba velikost naší Galaxie – Mléčné dráhy – s průměrem přibližně 100 000 světelných roků.
Jinak známá galaxie jako M61, NGC 4303, LEDA 40001 a IRAS 12194+0444 byla objevena 5. 5. 1779. O její objev se zasloužil italský astronom Barnaba Oriani.
Francouzský astronom Charles Messier ji zaznamenal ve stejnou noc jako Barnaba Oriani, avšak omylem ji považoval za prolétající kometu.
„Messier 61 je jedním z největších galaktických členů kupy galaxií Virgo (Virgo Cluster),“ říkají astronomové. „Galaxie s mimořádnou tvorbou hvězd s nezvykle vysokým množstvím zrozených hvězd byla astronomy použita jako laboratoř k lepšímu porozumění právě tomuto úchvatnému jevu vzniku hvězd.“
„K tvorbě hvězd dochází v případě, když se začnou oblaka studeného prachu smršťovat,“ vysvětlují astronomové. „Intenzivní záření nově vzniklých hvězd zahřívá a ionizuje okolní zbývající plyn.“
Ionizovaný plyn začne zářit a působí jako maják pokračující tvorby hvězd. Na této úžasné fotografii jakoby poseté drahokamy zářivého plynu můžeme pozorovat galaxii M61 jako zlatistý vír. Zlatavá záře je výsledkem zkombinovaných pozorování obdržených na rozdílných vlnových délkách světla pomocí přístroje MUSE umístěného na dalekohledu Lery Large Telescope.
Oblaka ionizovaného plynného kyslíku, vodíku a síry jsou zobrazena modrou, zelenou a červenou barvou.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/muse-image-messier-61-11053.html
autor: František Martinek